v této rubrice
ve všech rubrikách
KABALA
Rubrika: Duchovní tradice
Podrubrika: Judaismus
Autor: red
Vloženo: 14.02. 2002
Počet reakcí: 4
Počet přečtení: 5594
Chic Cicero, Sandra Tabatha Cicero
Hebrejské slovo kabala znamená „tradice“. Je odvozeno od kořene „kábal(kébil)“ -- qbl, tj. „obdržet, dostat, přijmout“, což navozuje odvěký zvyk udržovat esoterické vědění ústním předáváním. Slovo kabala zahrnuje celý soubor prastarých hebrejských mystických principů, které jsou úhelným kamenem a ohniskem esoterické tradice Západu. Prakticky všechny západní duchovní soustavy můžou odvodit své kořeny z kabalistického Stromu života. Není zcela jasné, jaký původ kabala přesně má, ale zcela jistě v sobě nese i stopy egyptských, řeckých a chaldejských vlivů.
Mystika je svou podstatou vědění, které nelze sdělovat přímo, ale které lze vyjadřovat pouze prostřednictvím symboliky a metafor. Podobně jako ostatní esoterické soustavy i kabala čerpá z mystického uvědomování transcendence věčného božství. Dalším prvkem kabaly je skutečnost, že se snaží odhalit skrytá mystéria božství i spojení mezi božským životem na jedné straně a životem lidským na straně druhé. Cílem kabalisty je odhalit a nalézt klíče k pochopení arkán a symbolů, které zrcadlí věčná mystéria.
Israel Regardie prohlásil, že „kabala je spolehlivým průvodcem, jenž vede k pochopení vesmíru i nás samotných“. To všechno je kabala a je ještě mnohem více. Tato „tradice“ se nikdy neomezovala pouze na poučení o mystické stezce. Zahrnuje také myšlenky o původu vesmíru, andělské hierarchie i praktickou magii. Kabala je základ, na němž stojí umění západní magie. Aleister Crowley 38) definoval magii jako „vědu a umění, které uskutečňují změnu, jež se děje v souladu s vůlí“. A Dion Fortuneová 39)ještě dodala „změny ve vědomí“.
Kabala, již Dion Fortuneová nazvala „jógou Západu“, odhaluje povahu jistých fyzických a psychických jevů. Jakmile jednou učedník tyto jevy správně pochopí, může využívat principy magie a ovlivňovat jimi podmínky a okolnosti svého života. Magie poskytuje praktické uplatnění pro teorie, které předává kabala.
Kabala tak, jak existuje dnes, je živá a dynamická filosofie překypující životem, která zahrnuje myšlenky o původu celého vesmíru, o věčné mysli Boží a o duchovním vývoji lidského rodu. Je to přesná mystická soustava, která popisuje univerzální zákony a ukazuje, jak využívat duchovní principy v každodenním životě. Jestliže si aspirant pevně vštípí do paměti kabalistické symboly, jakým je například Strom života, otevře se mu přístup k vyvážené skupině archetypů, k nimž se může vnitřní já daleko snadněji vztahovat, a tím se stane skutečný duchovní růst daleko snáze dosažitelný. Když student hermetických umění začne s kontemplací o energiích jednotlivých sefir (neboli deseti emanací na kabalistickém Stromě života) a začíná je sám prožívat, shledá, že se mu rozvíjejí do ryzích sil a začnou mu v psychice ožívat. Tyto nově probuzené síly zahájí ve studentově mysli proces reorganizace a začnou shromažďovat rozptýlené prvky božských mohutností, které dřímají v každém průměrném člověku. Začnou je skládat do struktur podle sefirot, a tím studentovi umožní zapojit se do dříve neznámého pramene božské inspirace, která žije a stává se bohatší a plodnější prostřednictvím meditace a aktivní rituální práce. Kabala se často nazývá „žebřík světel“, protože líčí nejen kosmické plození a vytváření, což je vlastně sestup božství do fyzické roviny, ale také definuje, jak ji může jednotlivý člověk využívat k duchovnímu vzestupu, jak mu přitom může pomáhat očištění těla i mysli prostřednictvím obřadů, kontemplace a modlitby, až konečně dosáhne onoho krystalicky čirého stavu vědomí, který je podmínkou k nastolení jednoty s vyšším já, jež je vyslancem k božskému já, představovanému první sefirou Keter.
Pokud se někdo s kabalou setkal jen letmo, může mít dojem, že se jedná čistě o patriarchální a mužsky orientovanou filosofii, a to hlavně proto, že je hebrejského původu. Nic však nemůže být pravdě vzdálenější. Vezměme si například slovo, které je v celém kabalistickém učení zcela běžné, slovo „Elohim“. Toto slovo je utvořeno od ženského podstatného jména „Eloah“ a má maskulinní koncovku „--im“. A tak dostáváme slovo, které je mužského i ženského rodu, které má mužské i ženské charakteristické rysy a které doslova znamená „bohové“, tedy tvořivý princip, jenž vznikl z dokonalého a vyrovnaného spojení božských mužských a ženských principů. Jestliže čteme kabalistické počátky prvních pěti knih Starého zákona (Tóry, Pentateuchu) v tomto kontextu, dostaneme zcela nové pojetí. První větu knihy Genesis, jež v hebrejštině začíná slovy „Berešit bárá Elohim at hašamájim ve at haárec“, můžeme potom přeložit jako „Na počátku bohové (tedy spojené mužské a ženské aspekty božství) stvořili nebe a zemi...“ Tato myšlenka rovnosti mužského a ženského božského principu byla sice po staletí potlačována ve společnostech, v nichž vládli muži, avšak v kabalistickém učení je velmi pečlivě uložena a občas vyklouzla neviděna téměř ve všech překladech Pěti knih Mojžíšových, viz například věty Gn 1,26 a 1,27: „A řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podle podobenství našeho...“, „I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.“
Dalším příkladem je slovo sefirot, které se používá k vyjádření deseti božských emanací. Máme tu podstatné jméno sefira v ženském rodě s plurálovou koncovkou feminina „--ot“.To opět ukazuje na důležitost feminina v kabale. Sefiroty samy se zpravidla považují za ženské, protože dávají strukturu a tvar emanacím božstva. A tak každý, kdo po určitou dobu vážně studuje kabalu, zjistí, že pro duchovní růst je tato soustava velmi vyvážená.

Ukázka z knihy Zasvěcení do praktické magie I, kterou vydalo nakladatelství Ivo Železný
Přeložila Anna Nováková.
Knihu si můžete objednat na adrese redakce nebo zakoupit u všech dobrých knihkupců.
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související
Vývoj a provoz zajišťuje Datalite s.r.o © 2001