v této rubrice
ve všech rubrikách
NEJSTARŠÍ ŘEMESLO SVĚTA III.
Rubrika: Hermetismus
Podrubrika: Lexikon okultismu
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 21.02. 2002
Počet reakcí: 2
Počet přečtení: 4392
Zlatý věk prostituce
Pokud bychom měli nějaké období lidských dějin označit za zlatý věk prostituce, pak bychom tak museli nejspíš pojmenovat antiku. Právě za klasického starověku dochází prostituce nebývalého rozmachu a pestrosti. Slovníkář Hesychios napočítal 66 názvů pro ženskou prostituci a 74 pro mužskou.
Nejstarším a nejobecnějším výrazem je porné. Už v Homérově Iliadě se vyskytuje hetíra, zde má však ještě označovat družku a přítelkyni naprosto počestnou. Athéňané takto začali označovat prostitutky asi v 6. století před Kristem. Šlo však o velice ušlechtilou a vzdělanou kastu dam, které oplývaly vzděláním a holdovaly všelijakým uměním. Mnohé dosáhly významných státních postů a vlivu a některé z nich byly dokonce zbožštěny a jejich sochy uctívány v chrámech. Ekvivalent k nim bychom možná objevili v japonských gejšách. Třetí nejobvyklejší název byl demiurgos (veřejná dívka). Další řecké názvy byly paidiské, koriské (holčička), laikas polos (mladá holka), lypta (vlčice), machlos (šmudla), pandosia (dávavá), leophoros (holka pro každého), ergásimoi (pracující).
Obdobnou škálu můžeme objevit i u Římanů.
Z dob Římanů známe zvláštní odrůdu prostitutek -- mlýnské holky, které na ručních mlýnech mlely obilí. I mlýny měly pověst nevěstinců. Mlecí holka, aletris, platila za bujnou ženu, která při mletí zpívala erotické písničky. Ještě za prvního císařství byly s mnohými mlýny a pekárnami spojeny nevěstince. V Pompejích byla nad pekařským domem odkryta deska s reliéfem falu (ukazatel nevěstince). V souvislosti se zrnem a jeho zpracováním mě napadá, zda v tomto případě nezachycujeme nějakou přetransformovanou tradici/ozvěnu prastarých kultů plodnosti.
Římské prostitutky se také dělily podle toho, kde svou činnost vykonávaly. Tak byly známy holky tržnic, přístavů a mostů, ale také ,,lesů, vod a strání“. Z této kategorie jsou nejzvláštnější prostitutky hřbitovní, které se svým klientům vzdávaly přímo mezi náhrobky.

Náboženské zvyky, pověry a kouzla
Jeden ze způsobů lásky nazývali Římané pendula Venus -- vznášející se Venuše, nebo ,,jako na koni“. Na základě toho nevěstky obětovávaly Venuši bič, otěže a ostruhy.
Určitá naivní zbožnost až pověrčivost byla charakteristickým rysem antických prostitutek, které se v tom jistě neliší od současných kolegyň. Zvláště horlivě uctívaly Afroditu či Venuši; rády se účastnily afrodizií i jiných náboženských slavností. K nohám Venušiných soch, jakož i Kupidových a jiných božstev, kladly nevěstky zlaté mince, věnce, kytice, masti i různé předměty denního života -- zrcadla, flétny. Bohaté hetéry dávaly ze svého zisku drahé dary chrámům, dokonce i drahocenné Afroditiny sochy.
Stejně jako zbožnost byly mezi prostitutkami rozšířeny i nejrůznější praktiky milostné magie. V prvním Lukianově rozhovoru praví Glycera k Thais o Gorgoně, která jí odloudila milence: ,,Myslíš Thais, že Arkaňanan byl jejími vnadami chycen? Což nevíš, že její matka, Chrysarion, je čarodějnice, která zná thesalská zaříkání a dovede měsíc přikouzliti na zem?
Říká se dokonce, že v noci létá. Dala tomu člověku něco píti, aby se zbláznil.“
Ve čtvrtém rozhovoru se Bacchis zmiňuje o velmi obratné kouzelnici ze Syrie ,,ženě ještě statné, zevnějšku hrubého, která jednou Phania, jenž se na mě bezdůvodně zlobil jako Charinus na tebe, opět se mnou smířila a to po celých čtyřech měsících, když jsem se již vzdala veškeré naděje; její silná zaříkání čarodějnická přivedla jej neprodleně ke mně... Nežádá velikého zaplacení, drachma a chléb jsou všecko, co nutno jí dáti. Vedle toho musí být po ruce trochu soli, sedm obolů, síra, pochodeň a džbán míšeného vína, jež sama vypije. Také je k tomu třeba něco od muže, šat nějaký nebo střevíc, nebo také několik jeho vlasů nebo něco podobného. Zavěsí to na hřebík, zakouří sírou, do ohně hodí také trochu soli a vyslovuje k tomu jeho i tvoje jméno. Pak vezme kouzelné kolo (?) ze záňadří a roztáčí je, brebentíc obratným jazykem barbarskou formulku, příšerně znějící. Tak to alespoň tehdá dělala a můj Phanias opravdu nedlouho poté přišel...
Vedle toho poučila mě o velmi účinném prostředku, abych mu zošklivila Phoebis: měla jsem dávat pozor na stopy jejích šlépějí a hned za ní šlapat svou pravou nohou na stopu její nohy levé a zahladit ji a tak naopak, a při tom říkat slova:
Na tebe šlapu a nad tebou jsem!“
Většina kouzelnic přicházela z Thessalie, jiné ze Sýrie a Frygie; tyto sagae byly většinou také kuplířky a užívaly svého čarodějnického umění u ostýchavých dívek nebo milenců, připravovaly milostné nápoje a kouzelnými čáry a zaříkadly všeho druhu se snažily lásku povzbuzovat nebo vyhánět.
Skoro všechny byly bývalé nevěstky. Svoje čáry provozovaly na pohřebištích a popravištích.
Proslulými čarodějnicemi -- bývalými kuplířkami -- byly Canidia, Sagona a Vejga. Je zachován popis, jak se chystaly usmrtit hocha, jehož morku a jater mělo být použito k výrobě milostného nápoje pro nevěrného záletníka Vara.


Nevěstku ve snu viděti
Jelikož byly prostitutky běžnou součástí antického života, není divu, že pronikly do různých přísloví a knížek lidového čtení pro zábavu. Ušetřeny nezůstaly ani snáři.
Podle antického snáře znamenal sen o nevěstce štěstí, pokud se však dotyčnému zdálo o místnosti, kde se řemeslo provozovalo, význam byl opačný. V Artemidorově snáře stojí následující:
,,Stýkati se s veřejnými dívkami v nevěstinci znamená jakousi malou hanbu a jakési nepatrné vydání, neboť člověk se stydí a podle toho má s tím také útraty, přiblíží-li se k těmto bytostem. Naproti tomu znamenají ony při každém podniku něco dobrého, neboť bývají také nazývány obchodnicemi a vzdávají se bez odporu. Dále je dobře, vstoupí-li člověk do nevěstince a vyvázne odtud se zdravou kůží, neboť nemůže-li odejít, je zle. Tak znám člověka, kterému se zdálo, že vešel do nevěstince, ale nemohl odtud odejít, a po několika dnech zemřel, když se vyplnilo vidění následkem nějaké vnitřní souvislosti; neboť nevěstinec jako hřbitov je nazýván místem společným, a mnoho lidského semene přichází tu nazmar. Podobá se tedy toto místo smrti způsobem velmi přirozeným.
Kdežto ženy nemají nic společného s místem svého pobytu, neboť samy o sobě znamenají věc dobrou, jen místo nikoli. Přináší to tedy větší štěstí, zříme-li ve snu nevěstky kolem se potulující. Dobré znamení dávají také dívky krámské, ať je vidíš něco prodávati, nebo brát odměnu za lásku a jich užívat. Zdá-li se ti, že používáš neznámé ženy, znamená to pro tebe zvláště šťastný zdar v podnikání, je-li krásná, milá, bohatá a pěkně oblečená, zdobená zlatými náhrdelníky a nabídne-li se sama; je-li to však stará, protivná, ošklivá coura v hadrech, která činí drahotu a nechce se vzdát, znamená to opak toho, co znamenala předešlá. Je totiž třeba neznámé ženské považovat za symboly obchodů, které ten, jemuž se o nich zdálo, podnikne. Podle toho tedy, jak ženská vyhlíží a chová se, povede se také obchod toho, který měl sen.“ (...)
(...) ,,Kdosi měl sen, že vidí svou ženu oblečenou do purpuru sedět před nevěstincem, a vyložili jsme mu sen nikoli podle šatu nebo sezení nebo něčeho podobného, nýbrž podle nevěstince. Ten člověk byl totiž celník. Jeho řemeslo bylo tudíž bezectné a my považujeme řemeslo nebo zaměstnání snícího za jeho ženu.“
Příznivý výklad snu v němž figuruje nevěstka se udržel poměrně dlouho a je znám i ze středověkého Německa, Anglie a Francie.
Nedalo mě to, a zalistoval jsem současným snářem:
"Nevěstinec
-- navštíviti: budeš zostuzen a potupen, tvá čest tím velmi utrpí;
-- v něm nevěstku viděti: dej pozor na lidi ze špatné společnosti."

Co se týká nevěstince, výklad se neliší od toho antického, samotnou nevěstku jsem bohužel ve snáři nenašel.

(dokončení příště)

Aleš Česal
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související