v této rubrice
ve všech rubrikách
EGYPT V ČECHÁCH ANEB ŠŤASTNÁ HODINA IV
Rubrika: Záhady
Podrubrika: Expedice za tajemstvím
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 28.02. 2002
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 6362
V minulém roce uplynulo 200 let od smrti významného německého básníka Novalise, vlastním jménem Friedericha von Hardenberga (1772--1801). Společnost Ignáce Borna, Evropské středisko pro výzkum tradičních nauk, Knihovna Národního muzea a Statní zámek Kynžvart toho využily a uspořádaly hermeticky motivovaný seminář Šťastná hodina IV.

,,Když jsme minulý rok na semináři Šťastná hodina III v Kutné Hoře podnikli sestup do štoly Čtrnácti svatých pomocníků, zanechal tento ,iniciační‘ zážitek ve většině těch, kdo se zúčastnili, hluboký prožitek a touhu, aby i příští seminář Šťastná hodina byl spojen s ,ponořením se do podzemí‘. A tu se nabídla v postavě básníka, ale také ,důlního experta´ Novalise, možnost skloubit tradiční orientaci seminářů Šťastná hodina ne esoterismus s oním přáním ,sestupu do podzemí“.
Vlivem známých dějinných skutečností spjatých se 20. stoletím se německý romantismus poněkud vytratil z povědomí české kulturní veřejnosti. Nechceme suplovat činnost akademických kulturních institucí -- pořádání našich seminářů vychází z tradic ,ušlechtilého diletantismu´, ke kterému se hlásíme jako k důležitému, byť opomíjenému či komolenému článku kulturního života. Tak jako na předchozích seminářích Šťastná hodina chceme se i tentokrát věnovat tématům zdánlivě nesourodým. Letos by jimi měly být především egyptský esoterismus a důlní tradice na obou stranách českých pohraničních hor. Svým skromným dílem chceme také přispět k obnovení kulturních vazeb, které zde byly do doby, než byly násilně zpřetrhány. Mohli bychom říci, že jsme si jako místo našeho setkání zvolili známý zámek v českém pohraničí, který v nedávné době prošel velkolepou rekonstrukcí, kdyby tomu nebylo tak, že ono místo si možná zvolilo nás. Proto jako v minulosti bude neodmyslitelným tématem i genius loci místa, ve kterém seminář proběhne.“

Těmato slovy přivítal všechny účastníky semináře ve velkém sále zámku Kynžvart hlavní pořadatel PhDr. Luboš Antonín z Národního muzea.

Rovnýma nohama do nitra Pyramidy
Ještě než jsme se všichni stačili v Kynžvartském zámku porozhlédnout, byli jsme vtaženi do děje iniciačního románu Jeana Terrasona Sethos, který nám poutavými ukázkami přiblížil Milan Frýdl. Podmanivý umělcův hlas střídaly ukázky z Mozartovy kouzelné flétny, které vybral známý hudební skladatel Jan Klusák. Román Sethos popisuje příběh prince, který toužil po zasvěcení do mystérií egyptských kněží. Je proto odveden starým knězem -– zasvěcencem Isidina kultu -- do nitra pyramidy, kde je podroben sérii iniciačních zkoušek, odpovídajících jednotlivým živlům. Díky hudbě i výbornému přednesu stačilo zapojit špetku imaginace a z velkého sálu kynžvartského zámku byli posluchači přeneseni do nitra pyramidy.

Romantický důlní inženýr
Novalisovo výročí bylo připomenuto dvěma přednáškami. Posluchači měli možnost porovnání. První přednášku, která se jmenovala Novalis a jeho duchovní a literární odkaz, připravil dr. Ivo Chmelař, odborník na méně známé české literáty.
Ddruhá přednáška, dr. Vladimíra Novotného, se jmenovala Čtenář Novalise. Účastníci semináře tak dostali komplexní informaci o tomto, dnes již zapomenutém básníkovi.

Egypt a svobodní zednáři
Byl-li letošní seminář Šťastná hodina ve znamení hermeticky motivovaného zájmu o staroegyptská mystéria, nešlo vynechat hnutí svobodných zednářů a především ty skupiny, které do svých rituálů přímo inkorporovaly symboliku starého Egypta.
Nejvýrazněji se tento vliv projevil v řádech Memphis a Misraim, jak referoval dr. Blahoslav Janeš.
První den semináře ukončil Oldřich Hrabánek přednáškou o Permonících v proměnách staletí. Jak je dobrým zvykem přednášejícího, vycházel z tradic indicko-arijské mytologie.

V sopce
Druhý den semináře začal na nejmladší české sopce Komorní hůrce nedaleko Chebu. V improvizované, ale fakty nabité přednášce seznámil účastníky semináře s historií geologickou i ,,lidskou“ dr. Václav Cílek. Sopka je totiž zajímavá nejen z hlediska geologova, nýbrž i historického. Osobně ji totiž zkoumal polyhistor a tajný rada Johann Wolfgang Goethe, který zde dokonce nechal razit i průzkumnou štolu. Ostatně tato štola je dodnes pod hůrkou k vidění. Bohužel, jak namítl zkušený geolog dr. Cílek, jedná se zřejmě o štolu jinou, dodatečně vytvořenou, k níž byla připentlena goethovská legenda. Ta skutečná Goethova byla vedena zřejmě jinak.

Po návratu na kynžvartský zámek připomněl student egyptologie Ladislav Varadzin egyptologické památky na území západních Čech. Tato přednáška byla doplněna prohlídkou egyptských sbírek kancléře Metternicha.

Podivuhodný chebský kat
Podstatnou častí kynžvartského zámku nás provedl i kastelán dr. Miloš Říha, který poskytl semináři azyl ve zdech ,,svého“ zámku.

Dr. Říha sám přednášel o velmi zajímavé postavě chebských dějin -- katovi Karlu Hussovi. Chebský kat Karl Huss (údajně příbuzný Jana Husa) byl proslulý svým zájmem o všechny vědní disciplíny. Ovšem také svým sběratelstvím. Během let vytvořil evropsky proslulou sbírku, na niž byla zvědava nejedna šlechtická veličina. Hussovo muzeum navštívil i zmíněný Gothe, kterému byl někdejší kat svými zájmy jistě blízký. Právě Hussova sbírka tvoří podstatnou část Metternichova kabinetu kuriozit. Huss totiž svou sbírku Metternichovi daroval výměnou za doživotní rentu a kustodství. Huss byl činný i literárně. Je autorem Kroniky města Chebu a dalších spisů, do nichž se promítly jeho vědecké zájmy. Osobně mohu potvrdit, že přednáška dr. Říhy byla velmi poutavá a nabitá zajímavými informacemi.

Seminář Šťastná hodina IV proběhl opravdu šťastně, kromě dojmů z přednášek si všichni odváželi i hezkou vzpomínku na Kynžvartský zámek (a jeho park). Pokud kynžvartský zámek neznáte, určitě jej v sezoně navštivte. Nebudete litovat.

Aleš Česal
Foto: Roman Herzinger
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související