v této rubrice
ve všech rubrikách
HLEDÁ NASA VÝDĚLEČNOU ALTERNATIVU K ROPNÍMU PRŮMYSLU?
Rubrika: Současnost & filosofie
Podrubrika: Výzkum & pokrok
Autor: Dalibor Novák
Vloženo: 09.04. 2002
Počet reakcí: 1
Počet přečtení: 3670
Největší masa živých organismů se asi skrývá ve skalách nejen na Zemi!

Třetího dubna 2002 oznámil NASA z kalifornského výzkumného centra v Silicon Valley (Ames Research Center, Moffett Field, Calif), že objevil primitivní bakterie skrývající se ve velkých kvantech hluboko pod zemí, jež se živí plynným vodíkem produkovaným kamennými masivy. Objev byl publikován v jarním vydání žurnálu Astrobiology a jeho předním autorem je Friedemann Freund. Dosavadní studie ukazují, že masa bakterií skrývající se pod zemí může být větší, než masa všech živých organismů žijících na povrchu Země. Podobné bakterie živící se plynným vodíkem prý přitom lze předpokládat i na Marsu, jako i jinde ve vesmíru. Friedemann Freund to uvádí jako zvýšení šance na objev současného života ve vesmíru.

„Vodík, který může živit bakterie v hlubinách Země vzniká silnou chemickou reakcí vyskytující se uvnitř kamene, jenž byl kdysi žhavý nebo dokonce roztavený. Ve vrchních dvaceti kilometrech zemské kůry,“ vysvětluje Freund, „jsou správné podmínky pro produkci téměř nevyčerpatelné zásoby vodíku. Ve vrchních pěti až deseti kilometrech jsou všechny pukliny pravděpodobně plné vody. Vodíkové molekuly prosáknou z minerálních zásobáren, vniknou do interkrystalického prostoru a nasytí vodu. Od mikroorganismů žijících v těchto vodních vrstvách lze očekávat, že použijí vodík jako životodárný zdroj energie.“

„Co je potenciálně důležité,“ říká Freund, „je, že pokud skutečně mikroorganismy v hlubokém podzemí spotřebovávají tento vodík vyloučený z interkrystalických vodních vrstev, skály, jež je obklopují, budou doplňovat svou zásobu vodíku nekonečně, po celé eony času.“

Studie Friedemanna Freunda a jeho spolupracovníků prý také může pomoci zodpovědět nebiologické otázky vztahující se k budoucnosti komerční těžby vodíku a k bezpečnosti v hornictví vzhledem k explozivním schopnostem vodíkových směsí vznikajících někdy v dolech.

„Od pradávných dob mělo důlní těžebnictví zkušenosti s explozemi, v nichž hrál vodík roli,“ říká Freund, „plynný vodík však také může sloužit jako energetický zdroj a palivo, ať už v dnešní nebo zítřejší společnosti. Po léta plynovody distribuovaly plynný vodík mezi průmyslovými partnery v německém údolí Ruhr a experti tvrdí, že je to stejně bezpečné, jako distribuce zemního plynu.“

V současnosti snad již přestali být pronásledováni vynálezci vodního, tedy vodíkového, pohonu, jelikož patent přešel do „správných“ rukou, a plány na jeho užití jako alternativy k ropnímu průmyslu se staly součástí oficiální politiky. Veškeré tyto plány jsou však kladeny stále do budoucnosti (poslední informace hovořili o zavedení vodního pohonu nejprve do veřejné dopravy, a to až v roce 2012) a lze předpokládat, že USA hledají nové možnosti ekonomického úspěchu. Vzhledem ke zdrženlivosti ve věci vodního pohonu (přímého získávání vodíku z H2O za provozu) však lze také spekulovat, že vodíkovou těžbu by nejen USA viděly raději, než volné užití vody. Lidově řečeno, při zahájení výroby motorů na vodní pohon by nikdo nemusel za palivo výrazně platit, ale z centralizované těžby, na níž by opět byla většina lidstva závislá, by byl profit vysoký. Navíc přímá účast NASA na výzkumu vodíkové těžby také není překvapivá vzhledem k její dlouhodobé politice, jež směřuje k ekonomickému ovládnutí nejen vesmírného provozu.

Dalibor Novák
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související
Vývoj a provoz zajišťuje Datalite s.r.o © 2001