|
ĎÁBLŮV PŘÍTEL I. |
Rubrika: |
Hermetismus |
|
Podrubrika: |
Český hermetismus |
Autor: |
gawin |
Vloženo: |
11.04. 2002 |
Počet reakcí: |
0 |
Počet přečtení: |
4517 |
Jednou z nejvíce rozporuplných osobností českého hermetismu byl Jiří Arvéd Smíchovský. Jezuita, údajný zednář, černý mág, konfident nacistické tajné služby, konfident komunistické statní bezpečnosti. Člověk nadmíru vzdělaný, milovník knih...
,,Pocházím z rodiny národnostně smíšené. Otec byl německého původu, s německým školním vzděláním, matka jest Češkou. Za prvního sčítání lidu v roce 1921 jsem přiznal národnost německou. Pokud jsem byl v Československu, pohyboval jsem se současně ve společnosti české i německé. De facto jsem neměl vůbec národního neb politického přesvědčení a zůstal jsem v tomto směru i později indiferentní.
Obecnou školu jsem navštěvoval v Praze. Středoškolské studium jsem zakončil zkouškou zralosti na německém gymnasiu v Praze ve Štěpánské ulici v roce 1916. Absolvoval jsem pak právnickou fakultu německé univerzity pražské a byl jsem promován doktorem práv v roce 1920.
Pak jsem byl nějaký čas asistentem archeologického ústavu při filosofické fakultě výše uvedené univerzity a později jsem vstoupil do německého bohosloveckého semináře v Praze, odkud jsem byl poslán za účelem dalšího studia na Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe v Římě. Po několika letech jsem přerušil studium theologie, opustil římskou kolej a studoval opět řadu let na státní univerzitě v Římě, v Toulouse v jižní Francii a v Paříži staré dějiny a srovnávací dějiny náboženské. Tato studia jsem zakončil doktoráty v Římě i ve Francii a habilitoval se jako soukromý docent pro srovnávací dějiny náboženství a náboženskou psychologii. Po návratu do Prahy jsem byl nejprve prokuristou v obchodním podniku svého otce a pak jsem se formálně věnoval povolání advokátnímu.“
Agent Smíchovský
Těmito slovy začíná Jiří Arvéd Smíchovský líčit svůj život. Než budeme sledovat jeho další osudy, měli bychom ještě doplnit, že se narodil 1. 5. 1898 v Praze. (Ti, kdo znají knihu Milana Nakonečného Novodobý český hermetismus, mne možná budou chtít opravit, protože zde je jako datum narození uvedeno 1. 5. 1897. Nevím, zda jde o tiskovou chybu, ale ve Smíchovského vyšetřovacím spise figuruje rok 1898.)
Jak naznačují jeho studia, byl velmi inteligentní (mluvil pěti jazyky). Měl však velmi zvláštní -- intrikářskou -- povahu. Zřejmě tento povahový rys jej přivedl za první světové války do služeb zpravodajské služby. Z rakouské armády Smíchovský zběhl k Italům, kde mu bylo nabídnuto, krátce po uzavření příměří, aby vstoupil do italských služeb. Mezi jeho první úkoly patřila práce mezi českými legionáři v Itálii. Především vyhledával osoby, které se zabývaly zpravodajskou činností pro Československo. Jako agent italské zpravodajské služby (později i civilní) působil s přestávkami Smíchovský až do roku 1930.
,,Vojenskému zpravodajství jsem se později vyhýbal proto, ježto jsem poznal, že mi chybí k tomuto výkonu nepostradatelná odborná kvalifikace. Nejvíce jsem působil v cizineckém oddělení politické policie v Římě. Abych získal rozhled a dílčí vědomosti na různých úsecích zpravodajské činnosti -- tuto jsem počal považovat za své povolání, přičemž zaměstnání, která jsem při tom náhodně vykonával, měla poslání krycí -- pracoval jsem v době svých studií v Toulouse a v Paříži s některými osobnostmi francouzského politického života a seznámil jsem se se zpravodajsky zajímavými otázkami, týkajícími se tehdejších poměrů ve Francii, v severní Africe apod.
Do roku 1932 jsem v Československu zpravodajsky nepůsobil. Přijel jsem do republiky z rodinných důvodů, neměl jsem zde žádných konkrétních zájmů a měl jsem v úmyslu vrátiti se dříve či později do Itálie, jakmile by můj spor s tehdy velmi vlivným ministrem Giovanni Gentilem, který mne donutil k odchodu, upadl v zapomnění.
Roku 1932 jsem byl získán zdejším (tedy pražským, pozn GWN.) italským velvyslanectvím za účelem dodávání periodických zpráv z československých prostředí politických a tuto funkci jsem vykonával honorárně až do roku 1938.
Stával jsem se dle potřeby členem různých politických stran, třeba i současně, například sociálně demokratické, národně-socialistické, lidové atd.
Osobní známosti (s dr. B. Šmeralem a jinými) poskytovaly mi možnost sledovati dosti zblízka i činnost komunistické strany. Krom toho jsem byl přechodně členem Svazu proletářských bezvěrců, Federace proletářské tělovýchovy atd.
Stálé spojení jsem udržoval i s pražskými Trockisty. Těchto informačních pramenů používal jsem však jen zřídka, ježto se v té době italský zájem obracel převážně k českým a německým pravicovým stranám.
Vyhovuje danému příkazu, vstoupil jsem asi v roce 1934 do Národní obce fašistické, kde jsem působil také aktivně v několika sekcích(...)
(...) V NOF jsem se brzy spřátelil s bývalým čsl. generálem R. Gajdou a s často se měnícím okruhem jeho bývalých spolupracovníků.“
(pokračování příště)
Gawin |
vlož reakci -
ukaž reakce -
pošli článek -
vytiskni článek
|
Články tematicky související |
|
 |
|