v této rubrice
ve všech rubrikách
ĎÁBLŮV PŘÍTEL III.
Rubrika: Hermetismus
Podrubrika: Český hermetismus
Autor: gawin
Vloženo: 22.04. 2002
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 3889
Smíchovský a Golem

I když je činnost Smíchovského jako agenta SD přinejmenším sporná, jisté je, že byl jakýmsi vědeckým spolupracovníkem šéfa pražské SD Waltera Jacobiho. Hotové vědecké práce sloužily Jacobimu jako pramen k různým účelům. Na základě Smíchovského podkladů vzniklo i několik propagandisticky zaměřených spisků. Jedním z nich je i kniha ,,Golem metla Čechů, rozklad českého nacionalismu“.

Jádrem knihy je tvrzení, že v pozadí vzniku Československa stáli svobodní zednáři, kteří potom mladou republiku různými prostředky ovládali. V knize najdete údaje o významných svobodných zednářích působících v politice první republiky. Pozornost je věnována i vzniku poválečného svobodného zednářství. Jacobi uvádí zednářský vliv i na některé mládežnické a tělovýchovné organizace (skaut a sokol), jež jsou přímo označeny za jakési zednářské přípravky. Pro zájemce o dějiny tajných společností je kniha jistě zajímavá, poněvadž obsahuje informace a dokumenty spíše nedostupné. Dnes je však nesehnatelná, a přestože jí bylo prodáno na
700 000 kusů, nachází se většinou v soukromých sbírkách. Ani nemusím zdůrazňovat, že obsah knihy je ostře antisemitsky a protizednářsky zaměřen.

Většinu materiálů nashromáždil Smíchovský. Mezi zednářskými materiály se mu podařilo získat údajně i knihovnu dr. Josefa Volfa, významného svobodného zednáře, v níž měl objevit korespondenci prezidenta Edvarda Beneše s francouzským Velkým Orientem. M. Nakonečný tvrdí, že z této korespondence vyplývá, že Beneš jednal proti zájmům českého státu, podle instrukcí francouzských zednářů.
Tyto dopisy měly po květnu 1945 Smíchovskému zachránit život. Výměnou za doživotní trest je předal komunistickému vyšetřovali. Tyto dopisy údajně sehrály roli v únoru 1948, kdy jimi měli komunisté donutit Beneše k odstoupení. Znovuobjevení těchto dopisů by znamenalo nutnou revizi některých předválečných a poválečných událostí

Smíchovského osudy po válce byly ještě smutnější než za války. Plní roli falešného svědka v mnoha procesech. Sám prohlásil, že přivedl na šibenici osmačtyřicet nevinných lidí. Od dubna 1949 je prominentním vězněm na Mírově. Měl být deportován do SSSR, ale nakonec je rozhodnuto jinak a Smíchovský je zabit dozorcem ranou do týla. (Moc věděl?) Smíchovský v strašlivých mukách umíral několik hodin. Naposled vydechl 22. ledna 1951.

(pokračování příště)

Gawin
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související
Vývoj a provoz zajišťuje Datalite s.r.o © 2001