v této rubrice
ve všech rubrikách
TAJEMSTVÍ ZLATÉHO KONĚ
Rubrika: Záhady
Podrubrika: Česká historie
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 25.04. 2001
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 5798
Jednou z nejkrásnějších a zároveň nejponičenějších lokalit středních Čech je území Českého krasu. Jedná se o vápencovou oblast mezi Berounem a Prahou. Nejenže se tu můžete setkat s jedinečnou faunou a florou, ale také tu na každém kroku dýchá prastará historie lidského rodu i geologické a archeologické zajímavosti. Máte-li chuť podniknout menší cestu do pravěku, stačí sednout na vlak a vyrazit směrem na Beroun a odtud pěšky nebo autobusem do Koněprus.

Podzemní království
Nedaleko Koněprus (směrem na Měňany) leží vápencový masiv zvaný Zlatý kůň. Právě tento masiv skrývá největší vápencové jeskyně v Čechách. Jedná se o třípatrovou soustavu jeskyň, z nichž je přístupné pouze první a druhé patro.
Podle archeologických nálezů můžeme usuzovat, že tu bylo velmi živo už v pravěku. V jeskyních se byly nalezeny kosterní pozůstatky staré 300 000 až 200 000 let. Poměrně stará je i historie člověka na tomto území. Doloženy jsou lidské kostry druhu Homo sapiens staré 50 až 60 tisíc let. Úbočí Zlatého koně využívali první zemědělci k pastvě svých stád.
Máte-li zájem o mnohem starší historii tohoto území, můžete se podívat na úbočí Zlatého koně a zkusit pátrat v některém z opuštěných lomů. Budete-li mít štěstí, objevíte zkamenělou mušličku či jiné svědectví o obyvatelích pravěkého moře.
Území Českého krasu je světově proslulou oblastí, protože se jedná o místo, kde se vyskytují všechny jevy charakteristické pro krasová území – jeskyně, kaňony, bohatě členěná skalní planina, teplomilná květena a ojedinělá zvířena.
Podle stáří osídlení se můžeme domnívat, že stejně jako se líbí Český kras nám, líbil se i našim prapředkům (kromě jiných si jej oblíbili i středověcí pěnezokazci, kteří si v jedné z jeskyní zřídili svou dílnu).

Prastarý kult koně
Někteří badatelé se domnívají, že oblast Zlatého koně a Koněprus byla významným kultovním střediskem. Nepřímou indicií mohou být názvy, v nichž je schován kůň.
V Hájkovi z Libočan se můžeme dočíst, že ve dvorci zvaném Koněprusy (prusý znamenalo bílý), kdysi chovali stádo posvátných bílých koní – mimochodníků (tedy takových koní, kteří oproti koňské přirozenosti jdou oběma nohama jedné strany zároveň). Právě odtud měl být bájný kůň kněžny Libuše, kterého poslala s poselstvem za knížetem Přemyslem. Podobní koně byli velmi oblíbení u mnoha starověkých kmenů, mimo jiné i u Keltů. Právě u Keltů máme doložen kult Bílého a Zlatého koně. V pověstech na něm jezdí bohyně ve zlatém šatě. Kůň je ozdoben zlatými šperky. Je zajímavé, že v okolí Koněprus je míst, v jejichž názvu slyšíme ,,koňskou“ ozvěnu, povícero.

Neromantická současnost
Historie (alespoň ta známá) proslulých Koněpruských jeskyň je však mnohem mladší než prastaré ozvěny pohanských kultů.
V říjnu roku 1950 byl na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně proveden odstřel. Dělníci z kamenolomu pod vedením střelmistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy.
Dělníci objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Tři dni po ohlášení nálezu se do ní spustil speleolog Národního muzea Jiří Kukla, který v hloubce třiceti metrů objevil malé jezírko. To byl počátek speleologického průzkumu a slávy Koněpruských jeskyní.
Tím ovšem nechceme říci, že dělníci z kamenolomu byli první, kdo Koněprusské jeskyně spatřil, víme o pěnězokazcích a před nimi, kdo ví?
Uděláte-li si chvilku času, rozhodně se rozjeďte do oblasti Zlatého koně. Každý si tu totiž najde své, jak milovník fauny a flóry, tak ten, koho lákají romanticky rozeklané vápencové skály či historie a archeologie, a zapomenout nesmíme ani na horlivé posluchače tajemných příběhů.
Bohužel je tato jedinečná lokalita devastována těžbou vápence. Nachází se zde jeden z největších lomů, zvaný Čertovy schody. Stejně jako i v mnoha jiných případech, nemá zničenou přírodu na svědomí čert, ale jen a jen člověk a jeho sobecké zájmy.
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související