v této rubrice
ve všech rubrikách
POKLAD BÁJNÉ TROJE (JAK VYPADÁ POKLAD II)
Rubrika: Záhady
Podrubrika: Poklady
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 03.05. 2001
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 9626
V únoru roku 1822 se v severoněmeckém městečku Naubukow narodil pastorovi Ernestu a Luise Schliemannovým syn Heinrich. V té době ještě nikdo netušil, že z Heinricha roste objevitel legendárního Trojského pokladu.
Schliemann nebyl prvním koho fascinovaly nádherné Homérovy eposy, v nichž se píše o strašlivé bitvě mezi Řeky a Trojany. Kdo by neznal příběh lstivého Odyssea, který nechal vyrobit ohromného dřevěného koně, do nějž se schovali ti nejodvážnější Řekové. Když Trojané nabyli dojmu, že Řekové zklamaně odpluli, vtáhli koně za své hradby a bujaře oslavovali. Když zmožení Trojané usnuli, využil toho Odysseus a otevřel brány Troje svým spolubojovníkům, kteří město dobyli a vypálili.
Schliemann slyšel tento příběh zřejmě z úst potulných pěvců ve svém rodném městečku. Už tehdy jej fascinoval natolik, že se rozhodl, že Tróju najde.
Začíná jako úspěšný obchodník. To je však málo, aby uskutečnil svůj sen, potřebuje mnohem víc. Po té, co se odstěhoval do Ameriky, kde podlehl hlasu zlata, vydělává na Aljašce miliony.
Má dost, aby se věnoval své dávné zábavě -– archeologii. Sen o bájné Tróji jej neopustil a navzdory hlasů skeptiků, že se jedná o pouhý mýtus a báji, vyráží do Turecka a hledá svůj sen. Když začíná s vykopávkami na kopci jménem Hissarlik, je mu padesát let. Nikdo neví, proč hledá Tróju právě tady, snad to byl nápad jeho přítele, amerického konzula a archeologa Franka Calverta, od něhož koupil licenci k provádění archeologických prací. Příliš se mu dílo nedaří, dělníci se bouří kvůli platům a licence začíná pomalu končit. Zcela nečekaně dává kopáčům na jeden den volno, snad je to proto, aby se zbavil přísného dohledu tureckého dozorce. Stane se zázrak, Schliemann bere vůbec poprvé do ruky lopatu. Narušil jednu z objevených zdí a ve skulině zahlédl cosi lesklého –- zlatý poklad. Poklad se vejde do šesti košů na zeleninu. S pomocí svého přítele, amerického konzula, jej Schliemann propašoval do Řecka, jinak by notná část pokladu připadla tureckým úřadům. Mylně nazval poklad jako Priamův. Vědci dokázali, že je asi o tisíc let starší než slavný trójský král. Tím však historie tzv. Priamova pokladu nekončí. Po té co Heinrich Schliemann oznámil světovému tisku svůj objev, žádalo Turecko poklad zpět. Řecko dává potichoučku od choulostivé záležitosti ruce stranou. Rusko, Francie a Anglie nereflektují na Schlimannovy obchodní návrhy a tak poklad nakonec daruje jeho nálezce německému lidu. V Německu je řadu let vystaven a obdivován.
Éra slávy končí s vypuknutím druhé světové války. Poklad je uzavřen do beden MVF 1 až 3 a ukryt na bezpečném místě. S blížící se frontou mění svůj ukryt nejen němečtí pohlaváři ale i s Priamův poklad. V květnu 1945 jsou bedny s pokladem objeveny sovětským důstojníkem, členem kulturní skupiny, která na dobytém území hledá ztracené umělecké památky. 12. května jsou bedny otevřeny a poklad zkontrolován. A pak se nad ním zavírá voda na celých padesát let. Priamův poklad se jednoduše ztratil. Nikdo neví, kde poklad hledat. Odvezli ho Rusové, Američani nebo ho rozkradli vojáci? Otázka, na kterou nikdo neznal odpověď.
Snad až na pár nejvyšších představitelů Sovětského svazu. Ledy se prolomily až v únoru roku 1993, v ten čas totiž oznámil ruský ministr kultury, že Priamův poklad je v Moskvě.

Pokračování příště: Poklady v Čechách

vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související