v této rubrice
ve všech rubrikách
ĎÁBLŮV MARŠÁL
Rubrika: Záhady
Podrubrika: Globální historie
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 25.04. 2001
Počet reakcí: 1
Počet přečtení: 6802
Vysoce urozený šlechtic, maršál Francie, vynikající vojevůdce, alchymista, satanista, černý mág a masový vrah malých dětí -- to vše byl Gilles de Rais známý jako modrovous.

Tento velmož, pocházející z řad staré bretaňské šlechty se narodil kole roku 1404. Dostalo se mu skvělé výchovy i vzdělání. Ovládal latinu a psal dokonce divadelní hry. Po roce 1420 se účastní anglo-francouzského konfliktu.

Johanka z Arku
De Rais si na válečném poli vede skutečně dobře, jenže anglická vojska jsou v převaze; vše se mění ve chvíli, kdy se na bitevním poli objevuje Panna Orleánská, Johanka z Arku.
Jsme v období, kdy Angličané dosahují úspěchu za úspěchem. Moc francouzského krále je omezena pouze na část území jižní Francie. Francouzský král Karel VI. je natolik v úzkých, že uznává svého protivníka, anglického krále Jindřicha V. za svého nástupce. Roku 1428 obléhají anglická vojska dokonce Orleans. Pak najednou dochází k zásadnímu obratu. Tento obrat je způsoben vystoupením mladé vesnické dívky Jany z Arku. Podařilo se jí přinutit francouzského následníka trůnu (pozdějšího Krále VII.) k energickému postupu. Díky Janě je osvobozeno Orleans a Karel je doveden ke korunovačnímu aktu v Remeši.
Kde se vzala v mladé dívce taková nadlidská síla, jež dokázala manipulovat lidskými masami a dovést vojska k vítězství?
Z pozdějších protokolů procesu, v němž je Jana obžalována z čarodějnictví a z paktů s ďáblem, víme, že byla přesvědčena, že jí navštěvuje boží posel, který jí radí a posiluje.
Johanka je usvědčena a upálena na rouenském náměstí roku 1431. Pro náš příběh není důležité zda to bylo z politických důvodů či zda nebyla tou ,,správnou“ svatou. Podstatné je, že to byl právě Gilles de Rais, který přesvědčil dauphina Karla, aby postavil Johanku do čela vojsk. Vojenské úspěchy v tomto období vynesly mladému válečníkovi poctu nejvyšší –- maršálskou hůl. Gilles de Rais byl často v Johančině blízkosti, často s ní rozmlouval.
Pokud jsme ochotní spekulovat, pak se můžeme domnívat, že někdy v těchto okamžicích dochází k prvnímu střetu maršálovy psychiky s ...
... S tím co bychom mohli nazvat duchovní sféry.
Po návratu z bojů dochází k roztržce mezi maršálem a jeho ženou, dcerou bretaňského vévody, která si stěžuje na maršálův rozmařilý život. Maršál svou ženu zapudil a ztratil i důvěru královského dvora.

Jak vzniká masový vrah?
Najednou dochází k něčemu nepochopitelnému, z inteligentního a vzdělaného muže, skvělého válečníka a vlastence se stává sexuální deviant a masový vrah. Odborníci v oblasti psychologie a okultismu soudí, že oním hlavním momentem byl maršálův příklon k černé magii.
Snad to byla touha po zlatě, snad po poznání, co vedly maršála k uzavření paktu s temnými silami. Když hrůzy, o nichž si vesničané v okolí zámku Tiffauges jen šeptali, dospěli až ke sluchu světské a církevní vrchnosti, svolal biskup rolu 1440 proces. Maršál de Rais se během procesu psychicky zhroutil a přiznal se k neskutečným krutostem. Během slyšení vyšlo najevo, že baron brutálně zavraždil více než 140 dětí. Děti unášely členové baronovy družiny, mnohé z dětí unesla i kuplířka s pověstí čarodějnice Meffray. Většinou se jednalo o malé žebráky a žebračky, kterých bylo všude plno a nikdo je nepostrádal. Mnohdy však maršál vraždil i chlapce z urozených rodin, kteří k němu byly posláni do služby. Ortel soudu byl jednoznačný smrt. Je těžké z odstupem posoudit, který motiv byl v maršálově jednání silnější, zda oběť temným silám, jmenovitě Satanovi či zvrácený sexuální pud. Nebudeme zřejmě daleko od pravdy, když budeme brát v úvahu motivy oba.

Přečtěte si dál:
Případní zájemci mohou další literaturu objevit v magazínu Svět magie 8/2001.
V českém jazyce si můžete přečíst knihu Joris-Karla Huysmanse Tam dole, která je paralelou osudů spisovatele, pracujícího na knize o životě maršála Gillese de Rais, a jeho literární postavy (tedy Gillese de Rais). Kniha je zajímavým okultním románem prošpikovaným historickými fakty (vydalo nakladatelství Jota, Brno 1997 v překladu Michala Novotného):
,,Obrácený kříž!“ vykřikl Carhaix.
,,Ano, tento převrácený kříž jako figura viselce v taroku (správně má být v tarotu pozn. A.Č) znamená, že kněz Melchisedech má zemřít jako starý muž a žít dále v Kristu, aby nabyl všemocnosti silou vtěleného Slova a obětoval se pro nás.“
Carhaixovi se to zjevně nelíbilo. Jeho zarputilý a nedůvěřivý katolicismus odmítal přijmout nepředepsané obřady. Mlčel, nezapojil se do rozhovoru a spokojil se s tím, že naléval nápoje, ochucoval salát a podával mísy.
,,A jak vypadal ten prsten, o kterém jste mluvil?“ zeptal se de Hermies.
To je symbolický prsten z ryzího zlata. Je na něm had, jehož srdce vykládané rubínem spojuje řetízek s kroužkem, jaký mívají připevněn na tlamě dobytčata.“
,,Já bych chtěl hlavně vědět,“ řekl Durtal ,,jaký je původ a účel tohoto obřadu. Jakou roli v něm hraje Melchisedech?“
,,Ach! Melchisedech je jedna z nejtajemnějších postav vyskytujících se ve svatých knihách. Byl králem Salemu, obětujícím bohem všemocného Boha. Požehnal Abrahamovi a ten mu přiřkl desátek ze sklizně poražených králů Sodomy a Gomory. Tak praví kniha Genese. Ale mluví o něm i svatý Pavel. Tvrdí, že neměl rodiče ani předky, nikdy se nenarodil a nikdy nezemře a jako takový bude podoben Božímu synu a navždy bude obětujícím knězem.

vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související