v této rubrice
ve všech rubrikách
JAK VYPADÁ POKLAD?
Rubrika: Záhady
Podrubrika: Poklady
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 25.04. 2001
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 11865
Už samotné slovo poklad v nás vyvolává zajímavé pocity. Snad je to způsobeno vzpomínkami na dětská léta, každý kluk či dívka touží najít svůj vlastní poklad. Pokud zrovna nepatříte mezi finančníky, kteří se den co den znuděně přehrabují zlatými cihlami, možná vám tahle touha vydržela dodnes.
Ovšem poklady samotné mohou mít nejrůznější podoby. Pro někoho je poklad jeho celoživotní sbírka známek, jejíž faktická hodnota může být daleko větší než třeba nález kupy středověkých stříbrňáků. Jsou poklady o jejichž existenci víme a usilovně je hledáme třeba i několik staletí. Jsou i poklady, které jsou objeveny čirou náhodou. O to větší je možná radost případného nálezce. Jsou poklady, které ač objeveny se znovu ztratily. Možná navždy.

Má vůbec nějakou cenu hledat v dnešní době poklady? Možná, že se budete divit, ale zprávy o objevení pokladu nejsou ve sdělovacích prostředcích nějakou vzácností. Vzpomeňte si jen na nedávné objevení původních částí Jantarové komnaty, která měla být nenávratně ztracena za 2. světové války. A Jantarová komnata rozhodně není sama. Robert Charroux, světově nejproslulejší hledač pokladů všech moří a všech kontinentů, je přesvědčen, že nenalezených pokladů je víc než dost: ...Všechny skrýše pokladů nejsou naštěstí ještě sepsány, změřeny a zinventarizovány, nitro Země je ještě neprobádáno a stále je možno objevovat ve zdech jeskyních i na dně moří. Celá zeměkoule je prošpikována poklady, které se poznenáhlu dostávají na denní světlo. Šlapeme po nich jak je den dlouhý, a naše oči hledí na jejich úkryty, aniž by tušily obsah. Kdo z Pařížanů se už alespoň stokrát nedíval na jezdeckou sochu Jindřicha IV. na Novém mostě v Paříži? V roce 1816 ukryl sochař Lemot do zadní nohy malý poklad. Nad diamanty vévodkyně du Barry kvetou v parku v Sceaux na jaře kopretiny. Tisíce počestných občanů v Mansu chodí už
šedesát let na náměstí Etoile po milionovém pokladu. Obyvatelé Charroux skladují své láhve starého vína pár centimetrů od jedenasedmdesáti pokladů, které tu byly ukryty v roce 1569.
Kdybychom nechali pana Charrouxe pokračovat. Zřejmě by o nenalezených pokladech mluvil dlouhé hodiny. Je totiž členem Mezinárodního klubu (dokonce jeho předsedou) hledačů pokladů, který funguje přes padesát let a v jeho kartotéce můžete nalézt tisíce nenalezených pokladů. Členové tohoto klubu skupují po celém světě mapy, plány, dokumenty a informace, které by mohly vést k nalezení pokladu. Dokonce provedli i základní rozdělení hlavních světových pokladů na:
Poklady umělecké
Poklady v hrobech
Poklady ve zříceninách
Poklady kultovní
Poklady šlechtických rodů
Poklady zlatokopů
Poklady válečné
Poklady templářské
Poklady utečenců a exulantů
Poklady legendární
Poklady pirátské a loupežnické
Poklady nezjistitelného původu
Poklady potopené v moři

Jak je vidět pokladů je víc než dost. Hlavní je nenechat se zviklat. Elán a víra dokáží mnohé. Kdyby se byl nechal jistý německý obchodník zviklat pochybovači a nevěřícími Tomáši, nebyl by spatřil světlo světa jeden z nejkrásnějších a možná i nejstarších světových pokladů.

Pokračování příště: Poklad dvakrát ztracený


vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související