|
CESTY ŽIVOTODÁRNÉ VODY 2/4 |
Rubrika: |
Aréna |
|
Podrubrika: |
(R)Evoluční teorie |
Autor: |
Denise Turner |
Vloženo: |
05.06. 2007 |
Počet reakcí: |
0 |
Počet přečtení: |
2021 |
Roky po válce přinesly radikální změny ve způsobu, jak byla využívána půda, docházelo k odlesňování a půda byla intenzivně obhospodařovávána. Ekologické změny, které to přineslo byly nejdříve patrné podél vodních toků. Odstranění lesních porostů a bohaté vegetace podél břehů způsobilo ohřívání a vysušování půdy. Voda padající jako déšť stále obtížněji pronikala do půdy. Za přirozených podmínek voda pronikající stále hlouběji do půdy se rychle ochlazuje dokud hmotnost masy vody nad ní není vyrovnána tlakem vody odvedené do hloubky. Spodní voda je ohřáta zemským teplem a tlačí se nahoru, protože její hustota klesá. Během tohoto ohřívání voda na sebe váže kovy a soli, zvláště důležitý je uhlík. Molekuly vody/páry se rozloží na CO+H2. Oddělení kyslíku od molekuly vodíku vytváří plyn, který je nutný pro vytlačení vody vzhůru k zemskému povrchu jako prameny nebo dokonce jako velké gejzíry. Během tohoto procesu je sůl rozložena a odnesena plynem k vrstvám blízko povrchu, kde se ukládá vlivem chladícího efektu vegetace. Tento proces dozrávání vody a obohacování půdy je porušen, když jsou vykáceny stromy a odstraněny rostliny, což vede k několika nerovnováhám:
Půda potřebuje stále více umělých hnojiv, která se dostávají do vody, což vede k různým katastrofám.
Hladina vody nestoupá, protože nedochází k neustálému mísení studené povrchové vody s ohřátou vodou ze spodních vrstev.
Když pramen vyschne, voda je náhradním způsobem čerpána z podzemí, ale podle pozorování a výzkumů Viktora Schaubergera je tato voda nevyzrálá, protože neprošla svým úplným přirozeným cyklem, a je nevhodná, aby ji pili lidé a zvířata a byly jí zavlažovány rostliny.
Taková nevyzrálá voda nemá oživující účinky vody, která je vytlačována k povrchu tepelnými procesy, protože nenese soli a minerály, které dodávají sílu a vitalitu.
Nevyzrálá voda má podle Schaubergera vyluhovací účinky odvádějící z okolních organismů minerály.
Čerpání nevyzrálé vody způsobuje riziko vyčerpání rezerv podzemní vody.
Viktor dále studoval pokles hladiny řeky Rýna a došel k závěru, že je to jasný příklad tragických účinků odlesnění a regulace vodních toků. Ztýraná a degenerovaná dnešní řeka byla kdysi mohutnou řekou s křišťálově čistou vodou s viditelností do hloubky několika metrů. „V noci, kdy nosná síly vody byla největší, kameny strhávané proudem dolů do sebe narážely skřípaly a vydávaly žhnoucí žluté světlo z říčního dna, které dalo vzniknout lidovým pohádkám o skřítcích, kteří ve svých kovárnách na dně Rýna vyráběli podivuhodné šperky. Richard Wagner ve své opeře Rhinegold použil tento příběh jako ústřední téma.“ (str. 45 tamtéž). Úpadek řeky začal s kácením lesů švýcarských Alp v oblasti, kde Rýn pramení. Tím došlo k porušení rovnováhy a řeka se začala zanášet. Aby se zvýšila rychlost průtoku vody a aby bylo možné řeku čistit, byla její cesta napřímena.
To přineslo více erodovaného materiálu proudem dolů a tento proces se opakoval, dokud řeka nebyla úplně napřímena a nezačala se zanášet celá řeka. Vykácením lesů na počátku se akumulační a chladící účinky lesa ztratily. Protože dešťové srážky se neměly kde akumulovat, všechna dešťová voda stekla najednou, poničila břehy řeky a okolní půdu. To způsobilo, že bylo nutné vybetonovat a neustále opravovat říční břehy a bagrovat dno. Každý velký liják v horách způsobil zvýšení vodní hladiny v řece, která svým proudem strhávala štěrk a půdu. Viktor, který byl znepokojen těmito důsledky, posílal dopisy a články německým autoritám, v nichž kritizoval jejich metody a zároveň navrhoval alternativní opatření: „Snížení úrovně Rýna o 4 až 6 metrů je jednoduše otázkou zvýšení průtočnosti řeky. K ní patří regulace teploty vody a bude stát pouze zlomek nákladů požadovaných u obvyklých metod prevence povodní. Je nesmyslné pokoušet se prohloubit koryto. Jedna povodeň stačí k tomu, aby se opět naplavilo, co bylo vybagrováno. Musí se počítat s tím, že Rýn každoročně naplaví kolem 100.000 krychlových metrů bahna a štěrku. Stejně tak každé zvýšení říčního břehu způsobí nebezpečí protržení, které je vlastně nevyhnutelné, když dojde k povodni a voda je teplá. Nabízím provedení navrhovaných opatření. Za malou cenu bude nebezpečí povodní navždy odvráceno. Nežádám o platbu, dokud hladina Rýna neklesne zhruba o dva metry.“ (str. 47 tamtéž)
Autority Viktorovu nabídku nepřijaly a dodnes pokračují v tradičních metodách správy řeky.
Další podrobnosti o Viktorových metodách udržování vodních toků viz str. 47-8 'Living Water' by Olof Alexandersson. 'Water Wizard' Callum Coats translation of Viktor Schauberger.
Vynálezy Viktora Schaubergera
Později ve svém životě, poté co byl svědkem zhoršování stavu půdy a vodních cest, Viktor vytvořil řadu vynálezů, napravujících katastrofy způsobované industrializací. Z pozorovatelných problémů s životním prostředím Viktor vyvodil, že zde musí být zásadní konstrukční chyba v technologii, která způsobuje takové otřesy v přírodě nebo minimálně produkuje tak chabé výsledky. Například parní a spalovací motory pracují s padesátiprocentní nebo ještě menší účinností. Jako vždy, podíval se do přírody a našel odpověď. Zjistil, že tyto škodlivé technologie používají špatný druh pohybu.
Příroda často používá hyperbolickou spirálu, která je zevně dostředivá a vnitřně se pohybuje směrem ke středu, takový spirálový pohyb najdeme u spirálových mlhovin galaxií v kosmu, v přirozeném toku vody, krve a mízy. Zatímco odstředivá síla používaná současnou technologií se v přírodě vyskytuje v jejích destruktivních aspektech, při příležitostech rozptylování energie, tlačíc médium od středu na okraj po přímých liniích. Částice média jsou nejdříve oslabeny a potom rozptýleny a zničeny. „Příroda používá tento proces k rozložení komplexů, které ztratily vitalitu nebo zahynuly.“ (str. 77 tamtéž) Pro dostředivý pohyb po hyperbolické spirále je příznačný pokles teploty, smrštění a zhuštění, zatímco pro odstředivý pohyb je charakteristické zvýšení teploty, rozpínání a exploze. „V přírodě dochází k neustálému přecházení od jednoho druhu pohybu k druhému, ale jestliže dochází k rozvoji, potom pohyb růstu musí převládat.“ (str. 77 tamtéž)
článek má pokračování...
Překlad z angličtiny: Ladislav Kopecký
Převzato ze stránek http://free-energy.webpark.cz/ se svolením autorů. |
vlož reakci -
ukaž reakce -
pošli článek -
vytiskni článek
|
Zobrazeno: 797 | Zobrazeno: 800 | Zobrazeno: 771 | |
Články tematicky související |
|
 |
|