Každý z nás se určitě někdy setkal s nějakou naukou, která učí o tom, jak se můžeme sami za pomoci svého podvědomí stát bohatými, úspěšnými a zdravými lidmi. Po listopadu 1989 byl náš knižní trh zaplaven ohromnou spoustou titulů, které radily, jak dosáhnout štěstí. Nechci a ani nemohu předložit studii o všech podobných metodách, jediné o co mi jde, je seznámit vás s jedním z nejpropracovanějších systémů využívání mysli -- Silvovou metodou.
Cesta z problémů?
V životě většiny lidí nastane chvíle, kdy nevědí kudy kam, kdy se jim zdá všechno šedé a více než kdykoliv jindy se ptají po smyslu svých životů na této planetě, v tuto dobu a právě na tomto místě. A právě v tom momentě hledáme nějakou berličku, o kterou bychom se mohli opřít, nějakou autoritu, vyšší moc či systém, který by nám pomohl v těžkém a neradostném životě. A to je přesně ta chvíle, na kterou čekají náhončí nejrůznějších sekt a pochybných duchovních hnutí. Pokud neuvízneme v jejich sítích a odoláme velice slibně vyhlížející vizi rajského života, budeme dříve či později řešit opačný problém. Už nebudeme hledat někoho či něco, co by naše problémy vyřešilo za nás, ale budeme se chtít postavit na vlastní nohy a začít smysluplnější život. Pokud se při svém hledání setkáte se Silvovou metodou, nemusí to být ta nejhorší varianta.
Nezdárná dítka Josého Silvy
Tím, kterému blahořečí zástupy spokojených lidí na celém světě, je pan José Silva z Texasu, který chtěl pomoci svým nezbedným dítkům lépe zvládat školní látku. Psal se rok 1944. Za necelých deset let cvičení mysli, kdy si Silvovy děti fenomenálně zdokonalily paměť a intuici, se u nich začaly projevovat jasnozřivost a léčitelské schopnosti. Posílen úspěchy u vlastních dětí začal metodicky pracovat s dalšími dobrovolníky a pečlivě výsledky třídil a vyhodnocoval. V roce 1966 byl požádán, aby se formou přednášky podělil o své zkušenosti. To byl počátek šíření Silvovy metody do celého světa.
Největší objev, který můžete udělat, je bezpochyby objevení potenciálu ve vlastní mysli.
José Silva
Základem všeho úspěchu je naučit se dostávat do takzvané hladiny alfa. Ta je spojená s hlubšími vnitřními hladinami duševní činnosti. Tím se naučíme vnímat svět i jinak než pěti fyzickými smysly. To je podle pana Josého Silvy význam zkratky ESP (Extra senzory perception -- mimosmyslové vnímání). On věří, že chceme-li opravdu svůj život změnit k lepšímu, nestačí jen pasivně sbírat informace, ale s pomocí programování vlastní mysli změnit toto vnímání na aktivní proces. ESP tudíž nabylo nového významu: Effektive sensory projection -- Efektivní smyslové promítání.
Jak pracuje mozek
Do dnešních dnů nedala věda odpověď na otázku, proč příroda, která nic nevytváří zbytečně a bezúčelně, obdařila člověka tak velkým orgánem, jako je mozek, když z něj využívá pouze nepatrnou část. V mozku každého člověka pulzuje elektrická energie. Jste-li plně vzhůru, logicky přemýšlíte v hladině beta (14 -- 21 Hz). Těsně před usnutím nebo probuzením pracuje mozek v hladině alfa (7 -- 14 Hz) a v klidu ve spánku v ještě hlubších hladinách, o kterých toho zatím moc nevíme, ale které jsme pojmenovali théta a delta (4 -- 7 Hz a ? -- 4 Hz). Na grafu vidíme, že lze učinit ještě jedno srovnání, a to věkové. Kojenci většinu dne prospí, používají jenom malou část mozku, proto jejich mozek pracuje v hladinách delta a théta. Jak človíček roste, začíná svůj mozek využívat víc a víc. Mezi sedmým a čtrnáctým rokem nejčastěji funguje v hladině alfa. Po pubertě, v dospělosti, myslí téměř výhradně v hladině beta. Proces přemýšlení je spojen s využíváním obou mozkových polokoulí, tzv. hemisfér. Obecně se dá říci, že levá hemisféra je spojena s logickým myšlením a s našimi zkušenostmi, které jsme od dětství posbírali. Ukládá se v ní vše, co vnímáme smysly: zrakem, sluchem, čichem, hmatem a chutí. Pravá hemisféra odpovídá za naše sny a obrazotvornost. Téměř všichni lidé v období dospělosti ztrácí schopnost vědomě používat alfa mozkové frekvence, čímž jsou odsouzení používat k myšlení pouze polovinu mozku. Jen asi deset procent lidí si uchovalo nějakým způsobem schopnost používat vědomě obě mozkové hemisféry. (Vědci, kteří pitvali mozek Alberta Einsteina, byli překvapeni nadprůměrným množstvím nervových spojů, které propojovaly obě hemisféry géniova mozku).
A k těmto lidem se pomocí Silvovy metody můžete přiřadit i vy. Ptáte se, k čemu by vám to mohlo být?
Levá mozková hemisféra je logická. V určitých situacích je to velmi užitečné a důležité. V jiných to naopak překáží. Je to levá mozková hemisféra, která před léty ,,věděla" , že nikdo nemůže postavit stroj, který bude létat. Nikdo to niky nedokázal, bylo tedy logické věřit, že ani nikdy nedokáže. Pravá mozková hemisféra není omezena logikou, je založena na duševních obrazech. Poskytnete-li jí duševní obraz -- představu svého přání, věříte-li, že je dokážete uskutečnit a podaří-li se vám zabránit, aby sem z levé hemisféry pronikaly jakékoli logické pochybnosti, pak můžete dosáhnout všeho, po čem toužíte. (Citace z příručky kurzu)
Nebudu vás zdržovat podrobným popisem jednotlivých metod. Zájemci o bližší studium se o nich dočtou v mnoha knihách. (Silvova metoda využití mysli a kontroly stresu, SM pro podnikatele a manažery, SM pro léčitele atd.) Jen pro vaší představu vybírám z obsahu základního kurzu názvy cvičení. (Kontrola v tomto případě znamená, že vy máte kontrolu nad...): Kontrola spánku, probuzení, bdění, snů, kontrola bolesti hlavy, tělesné váhy, zlozvyků (kouření, drogy, alkohol). Zvláštní pozornost a obsáhlejší výklad zasluhuje metoda zvaná Zrcadlo mysli (kdy si vizualizujete to, čeho chcete dosáhnout), rukavicové znecitlivění (zastavíte krvácení), paměťové háčky (pomocí nichž si zapamatujete vše, co chcete).
Postavte si laboratoř
Celá jedna kapitola je věnována práci v laboratoři mysli za pomoci rádců. O obsahu některých vypovídá sám název, o jiných se zmíním dále.
Prvním krokem je duševní úklid. Znamená to vyloučit ze svého slovníku i mysli všechna negativní slova jako nechci nebo nemohu, to nedokážu, necítím se dobře apod. Vyloučením všech negací podporujete pozitivní myšlení. Dál se zbavujete starých programů uložených ve vaší mysli z dětství. Učebnicovým příkladem je ultimativní pobídka rodičů k dítěti: ,,Jez, musíš být velký a silný." A dítě roste a roste a aniž by si to uvědomovalo, vyroste v korpulentní čtyřicátnici. Nevadí, hlavně že dojídá. Takových negativních programů máme všichni v mysli zakódováno mnoho a zbavíme-li se jich, je to jen ku prospěchu. Otázkou zůstává, zda lze nahradit odbornou péči psychoterapeuta naším ,,pouhým" chtěním.
Dalším krokem je dokonalé uvolnění. V dobách mých studií na střední škole jsem praktikoval jógu jako samouk podle dnes už legendárního André van Lysebetha. Trvalo mi opravdu dost dlouho, než jsem se dokázal uvolnit tak dokonale, že jsem se astrálně vymístil a shlížel z výšky stropu svého podkrovního pokoje na vlastní fyzické tělo. Domnívám se, že ten, kdo nemá předchozí průpravu v relaxaci, nemůže pomocí SM dosáhnout uspokojivých výsledků.
Při kontrole spánku či metodě sklenice vody se učíte přijímat informace na základě víry, že veškeré události, které se v minulosti staly, právě se dějí nebo teprve nastanou, jsou obsaženy (zakódovány) ve vzduchu, vodě a zemi.
Před spánkem se soustředíte na otázku, na níž chcete znát odpověď a během snu nebo těsně po probuzení jí dostanete. Na pomoc si můžete vzít sklenici vody. Před usnutím vypijete polovinu vody a myslíte na svůj problém. Pokud nepřijde odpověď ráno, dopijete zbytek a během dne se odpověď dostaví. Tahle metoda je známa z mnoha magických a mystických systémů. Nabízí se otázka, zda se pomocí ní člověk nenapojuje na jakési energoinformační pole, známé například jako kronika akaša, které se aktivuje vroucí prosbou (modlitbou) tázajícího se.
Pomocí rukavicové anestézie dokážeme překonat bolest nebo zastavit krvácení na potřebně dlouhou dobu. Prvním krokem je nacvičit si pocit znecitlivění v ruce. Druhým přenést toto znecitlivění na druhou ruku a posléze na další části těla. Nácvik se provádí s představou ruky, kterou střídavě noříme do horké a ledové vody. Zde se mi ne náhodou vybavuje srovnání s postupy živlové magie, při nichž se adept učí postupně ovládnout čtyři živly -- oheň, vodu, zemi, vzduch. Obdobná cvičení můžete najít i v knihách Františka Bardona.
Samostatnou kapitolou je vytvoření vnitřní laboratoře s rádci, v níž dochází v rámci duchovní dimenze k řešení i těch nejtěžších problémů. V podstatě si ve své mysli vybudujete místnost, již navštěvujete v případě nějakého problému. Právě zde se setkáváte se svými duchovními rádci. Tito mohou nabýt podobu někoho blízkého či známého. Může jím být například slavný herec či politik. Opět nás nemůže nenapadnout podobnost se šamanskými praktikami -- totiž s hledáním vlastního silového zvířete. V Silvově systému však vaším totemovým zvířetem nebude jelen či liška, nýbrž se jím může stát Elvis Presly či Michail Gorbačov.
Osobně svoji laboratoř využívám především k diagnostikování a léčení svých známých. Ovšem právě zde tkví i jedno z nebezpečí. Kdysi jsem se takto pokoušel léčit ekzém jednomu ze svých dobrých známých. Od dětství se nemohl této kožní nepříjemnosti zbavit. Nabídl jsem mu tedy svou pomoc. Ekzém mu skutečně zmizel, ale objevil se u mě přesně na tom samém místě, kde ho měl on. Bohužel mě v té době nikdo nenaučil prostředky k očištění, jimiž se zbavujeme následků negativní energie. Tyto postupy zkrátka v kurzu Silvovy metody nebyly.
Silvova metoda -- ano, či ne?
K Silvově metodě jsem se dostal díky radě svého přítele, který mi poskytl i originály lektorských přednášek. Jednotlivé postupy jsem začal zkoumat a nacvičovat. V úsilí mě podpořil i fakt, že přítel, který mi přednášky zapůjčil, vystudoval během několika let tři vysoké školy a dnes je špičkovým manažerem a obchodníkem vlastnící desítky firem po celém světě. Silvovu metodu používá jako podpůrný program při své práci dodnes. Pro mne byla Silvova metoda odrazovým můstkem ke studiu dalších duchovních nauk.
Cílem mého článku nebylo rozcupovat Silvovu metodu, ani před ní pohazovat okvětní lístky růží. Jen jsem chtěl naznačit její provázanost se systémy, které po staletí, možná i déle, opravdu fungují. Genialita Josého Silvy podle mého nespočívá v tom, že vymyslel něco objevného a nového, ale v tom, že vytvořil na základě starých zkušeností funkční metodu, kterou uvedl do povědomí širší veřejnosti. Možné nebezpečí Silvovy metody bych možná viděl v jedné věci. Je dobré vyzkoušet si postupy, které tato metoda doporučuje. Jsou to většinou mentální techniky, kterými můžeme jenom získat. Ale pozor, v žádném případě bychom Silvovu metodu neměli brát jako něco, co vede k naší spáse. Je to pouhá pomůcka, která nás naučí první krůčky, kterými se můžeme pohybovat v našem vnitřním světě. Na chvíli (někdy tahle ,,chvíle" může trvat pořádně dlouho) si vytvoříme iluzi, se kterou můžeme dál pracovat. Symbolickou řečí magie tvoříme a pracujeme na astrální pláni. Je to stejné, jako bychom si postavili srub na bažině. Poměrně dlouhou dobu jej můžeme používat. Ale ne věčně, jednou se potopí do bahna. Pravá reintegrace staví základy nového člověka mnohem hlouběji než Silvova metoda, která se mnohdy snaží problém zapouzdřit a ne řešit. Není proto dobré věnovat se jí nekriticky, ale přistupovat k ní s rozmyslem a střízlivě.
|
KONFERENCE
DISKUSE
AKTUALITY
ODKAZY
KNIHY
