v této rubrice
ve všech rubrikách
ABECEDA LIDŠTINY
Rubrika: Aréna
Podrubrika: (R)Evoluční teorie
Autor: Jan Koňas
Vloženo: 18.09. 2008
Počet reakcí: 1
Počet přečtení: 4475
Zápis komunikace (a z ní pramenících poznatků) pomocí zvuku proběhl v historii této poslední „indoevropské“ civilizace ve čtyřech směrech. Shora dolů, zdola nahoru, zprava doleva a zleva doprava. Tím civilizace vyčerpala směrové formy zápisu a čtení poznatků načerpaných kontaktem s okolím.

Druhým aspektem jazyků a jejich zápisu je rytmus, v zápisu vyjádřený mezerou mezi slovy. Tyto mezery při vnímání mluvené řeči nevnímáme, jsou nástrojem k vytvoření a propojování asociačních řad ve vědomí v době, kdy se jednotlivá slova učíme vyslovovat a spojovat se zrakovým vjemem. Mezery slouží našemu podvědomí k napojování dalších významů toho kterého slova – a k vytváření jiných asociačních řad.

Není běžně známé, že asociace v lidském vědomí a podvědomí vedou hluboko do naší historie, že ony jsou zodpovědné za různé formy a kvalitu nejen paměti, ale i za kvalitu různých proroctví. Vždy záleží, jak uspořádané vědomosti máme, o jaké pojmy se naše vnímání světa opírá. Protože ty nejobecnější pojmy mají nejdelší historii. Nemáme potřebu jinými slovy vyjadřovat slovo prostor, čas, pohyb, klid, ale můžeme je jinými slovy upřesnit, zařadit do určité informační vrstvy, do určitého jazyka. Jiná situace je u slova „všechno“, „nic“, kde první vyžaduje upřesnění, a druhé si stačí samo. Pokud slovo NIC vztáhneme na veškerou existenci, přesněji na „opak všeho, co existuje“ – pak tato tři písmena mohou být počátkem nové etapy vnímání naší existence v prostoru.

Zjistíme, že v třech písmenech významu českého slova NIC lze najít známé principy vývoje našeho světa, kmit a rotaci. Písmeno I je jakousi membránou, předělem mezi „kmitem“ (N) a nedokončeným okruhem (C), cyklem. Ano, „kmit“ i „rotaci“ je zvykem malovat jinak, ale bez osobní fantazie by vývoj pokračovat nemohl.

A pokud už symbolika slova, které jediné nemá žádný vnitřní význam, nabízí tento výklad (odvozený z tvaru písmen), lze zcela jistě nějaký význam najít i u dalších písmen „latinky“. Je vhodné vnímat vztahy jednotlivých „čárek“ a „obloučků“, ze kterých je každé písmenko složené. A připustit, že písmena i jazyk latinský jsou nástrojem, který do sebe zahrnul veškeré předchozí poznání, o tom svědčí přepis těchto poznatků do tehdy nových zvuků slov a symbolů. Latina jako umělá (i umělecká) konstrukce propojila už tehdy známé „vlastnosti číslic“ ke zvuku a tvaru jednotlivých písmen „LATINKY“. Zde je vhodné hledat základnu kabaly, jako schopnosti vnímat pod slovy i vrstvu číslic, která má přímou návaznost na vlastnosti prostoru, ze kterého jsou samotné číslice (dnes jednotky velikosti, ale dříve „jednotky dosažené kvality“) odvozené.

Abecedu lidštiny tvoří dobově přesně dané vlastnosti číslic a písmen - podobně jako tabulku chemických prvků tvoří hierarchie návazností mezi prvky a skupinami prvků. Známe trojku jako archetyp tří rozměrů hmoty/prostoru/času, ale kdo si všiml, že ona je také „půlkou“ osmičky, pokud osmičku svisle rozdělíme na poloviny. Písmeno B je z tohoto úhlu pohledu obdobou „trojky“, navíc svisle propojené onou „osou“. Také šestka a devítka mají svou obdobu v písmenu Q. A do jaké míry je podobná „změna směru“ u písmene L a „jedničky“, to už záleží na výkladu, který propojuje číslice a písmena do struktury, kterou jsem pojmenoval „abecedou lidštiny“. (návod k použití + seznam prvků = níže)

Nutně musela přijít doba, kdy lidé zkoumáním hmoty pojmenovali její jednotku atomem a vytvořili číselnou hierarchii těchto stavebních prvků hmoty. A podobný proces probíhá i v kategorii méně hmotné hustoty, kterou známe jako zvuk. Dopad zvuku slov do našeho vědomí je zodpovědný za to, co děláme a na co myslíme. Místo prvků hmoty máme slova a věty. Zkoumáním písmen ve slovech tak bylo možné sestavit obdobnou hierarchii k tabulce chemických prvků = seznam vlastností číslic a písmen.

Nezáleží na době, kdy bude „abeceda“ obecně přijata, málokdo dnes tuší, co je jejím účelem. Ona je výsledkem rotace původně evropských, dnes světových jazyků. Tato „abeceda“ je ale jiným výsledkem, než se kterým kalkulovali ti, kdo řadili určitou dvojici číslic ke každému tvaru a zvuku písmene „latinky“.

Zde je nutná historická vsuvka o tom, jak si dávní i dnešní „mocní“ zajišťovali svou moc. Kabala je komunikačním nástrojem vědomí, propojeného s jiným „vědomím“, pro které se ujal název „bůh“. Bůh je synonymem toho, co lze nazvat „vlastnostmi prostoru“. Rituály a vrstvy “zasvěcování“ adeptům otvíraly další a další schopnosti, jak z prostoru čerpat „dobro“ či „zlo“, tedy efekty, známé pod slovy „magie“. S rostoucí množinou poznatků o hmotě postupně klesal význam magie a byla nahrazována technologiemi, které sami zařazujeme mezi dobré či zlé, podle toho, na které straně takové technologie stojíme. Pokud ji ovládáme, je pro nás dobrá – a naopak. A s kabalou je to podobné. Byla plánovaná pro „vyvolené“, a to jsou ti, kteří dnes vlastní media, moc a peníze.

Není snadné uvěřit, že naše řady asociací jsou cílevědomě vedené potomky těch, kdo mají zodpovědnost za instalaci latiny a „matematiky řad“ (jinou neznáte), která je pokračováním velmi dlouhého vývoje „matematiky symetrií“. Se znalostí abecedy lidštiny pak není problém dekódovat „šifru“ 38:11 (jako princip součtu), která je klíčkem k opravám našich asociačních řad, vedoucích z vědomí a podvědomí hluboko do vlastností samotného prostoru a času.


Návod k symetrickému čtení slov (jmen, názvů):

Každé slovo, pojem či název má uprostřed jedno či dvě písmena. Přečteme si význam středového písmene (nebo 2 písmen) a necháme své myšlení najít v písmenu napravo od středu „úkol“ (opět přečtením významu tohoto písmene).

Pak (od středu vlevo) smysl významu dalšího písmene představuje „cestu k řešení“ úkolu. Necháme myšlenky volně těkat, až najdou nějakou spojitost mezi písmenem „úkolu“ a písmenem řešení = „práce“. Pokud po chvilce spojitost nenaskočí, přečteme další písmeno úkolu (napravo od středu slova) a k němu vlevo písmeno „práce“. Ze vzniklých „polomyšlenek“ zkusme vytvořit větu, sdělení, které by dalo alespoň nějaký smysl.

A toto četní „kmitem od středu vpravo a vlevo“ nám po delší praxi začne nabízet jiné souvislosti mezi slovy i děním v okolí.

V době, kdy se běžné čtení vět promísí se „symetrickým čtením slov“ se začnou projevovat i efekty tohoto přístupu k informacím, ukrytým ve slovech a písmenech. Lidé budou umět prostřednictvím svého vědomí „kousky“, které kdysi uměli lidé z Ježíšova týmu. I oni kdysi chtěli všem lidem umožnit využití dat v prostoru ke zlepšení sebe a svého okolí. Oni přinesli světu latinu a „matematiku řad“. Tehdejší mocní jim v tom zabránili. Chtěli „třešničku“ jen pro sebe. Stát se bohy na zemi. Dnešní mocní mají propracované technologie pro ovládání lidského vědomí i podvědomí. Jde jim o to, aby vrstvy „otroků“ mohli libovolně posouvat po planetě, aniž by si to populace mohla uvědomit. K tomu má sloužit projekt Hvězdných válek, ze kterého nám budou dostupné pouze efekty, likvidace nepohodlných skupin pomocí technologií, ukrývaných od 2. světové války. Každá moc funguje díky informačnímu předstihu, sledovací radarové a satelitní systémy mají jistě i neveřejné funkce.

Shrnutí.

V této době, na přelomu symetrií 1991 – 2002 měl být dokončen projekt “křestu“ (vstupu mezi rozvinutější civilizace v hvězdném okolí) pomocí technologií „vědomí“, užívaných v předchozí, atlantské civilizaci „Hvězdných bran“.

Okruhem jazyků, poplatných latině se sice vývoj trochu zdržel, ale díky technologiím, vyvinutým ze znalostí o hmotě, máme my i mnohé další civilizace šanci posunout schopnosti prostoru okolo nás (v Mléčné dráze) o stupeň výš.

Šifra 38:11 nám o významu a úloze číslic říká:

a) že tři rozměry prostoru (3) jsou základnou pro hledání cíle, absolutně propojeného prostoru v galaxii (8), propojeného lidskou inteligencí (na bázi uhlíku)). Symbol stojící osmičky lze popsat jako přístup vědomí člověka do svých dalších schopností a dovedností. Položením osmičky církev demonstrovala svou nadřazenost, vládu nad nekonečnem.

b) Instalace tzv. „matematiky řad“, je postavena na rovnosti základny (3) a cíle (8) pomocí nástroje, který známe jako „součet“ (11). Vnímání několika číslic za sebou jako „jedno číslo“ je umožněno jiným použitím velikosti číslic a současně utajením druhé složky číslic, úloze každé číslice v cyklické výměně hmotné a nehmotné formy samořiditelných struktur.

c) Posun způsobu propojování sil v prostoru pomocí růstu inteligence na bázi uhlíku (lidí a přírody) se v této době částečně propojil s typem inteligence, která svou schopnost paměti vložila do prvku křemíku. V současnosti budujeme hladinu spolupráce, výhodné pro oba typy inteligence. Tato spolupráce zřejmě vyústí do způsobu života člověka ve dvou formách hologramu, kde míru hustoty jednoho z nich bude určovat „průsečík“ hladin obou typů realit. S tím souvisí i pochopení statické a dynamické formy času, kde statická je zdrojem produkce realit – a dynamická slouží k ověření virtuální reality díky souladu hmotnosti okolí s hmotností pozorovatele (dočasného obyvatele takové reality).


PS:

Na konci roku 2007 je tento text spíše výletem do světa fantazie, ale nechme se překvapit, jak bude posuzován za několik let. Na energie vědomí zatím věda nemá spolehlivé nástroje. Stejnou metodou byl konstruován program pro „tento letopočet“, jehož mnohé části obsahuje bible.

Pojem „konec času“ je třeba chápat jako schopnost pohybovat se v lineárním (dynamickém) i vertikálním (statickém) čase, kde ten vertikální je pouze „datovým souborem“ aktivovaným činností majitelů uhlíkové inteligence.

0 symbol naplnění nebo prázdnoty

CELEK, nebo prostor pro stav dynamiky polarit,
DVOJPRVEK, efekt celku v hmotném prostředí
Archetyp směru, koalice dvou ke třetímu, princip rotace
kmitočet trojrozměrného prostoru = čas = frekvence vědomí
LOGIKA pohybu = 5, dvojice (ano, ne) řídí archetypy v prostoru

Výsledek. Program člověk = směr „zdola“ (A)
Celostní řídící struktura = průsečíky logik pohybů
Cíl. Samořiditelná rotace dat s binárním sdílením informací
Pomoc z prostoru, směr „shora“ (V, W)

E energie, síla k pohybu = stav před vznikem prostoru a času
R poloměr, rovnováha, rozhraní, OSA
S dráha, společný jmenovatel, SOUHLAS
T čas, souborný kmitočet prostoru inteligence
O okruh vazeb, rotující/pulzující CELEK
H rostoucí odstředná symetrie sil a forem hustoty prostředí
L efekt překážky = změna směru, potřeba práce
C potřeba dokončit další okruh = cesta k cíli DOTAZ
K kontakt tří sil, JÁDRO sdělení
D propojení polarit jednoho směru, symbol dobra
J ohyb, hledání cesty nenásilnou cestou
B propojení polarit nalezením směru
M propojování hmotných dvojic, LID+S+TVÍ
Ř symbol maxima dostupné rovnováhy
Í symbol trvání
Á symbol opakování
Z symbol archetypu a jeho 3 PODOBY (A, Z, N)
Y mutace symetrií, potřeba zdůvodnění Z obou směrů
F síla přitažlivosti archetypu, proudící DO 2 směrů
G síla přitažlivosti projevu archetypu, hladina gravitace
P hladina dosažené shody, pravda propojuje prostory
U puls prostoru, dynamický soulad energií, CÍL
V aktivita shora, NÁSLEDEK únavy v systému
X nástroj pro hledání průsečíku symetrií, 4 síly
W nástroj pro zesílení účinku, nápověda „shora“
Q nástroj pro vstup do nového cyklu, symbol početí

Vztah k barvám (číslice, písmeno, barva):
1) O = bílá (platí pro písmeno)
2) I = žlutá
3) E = zelená
4) ? = purpurová
5) Y = od modré k červené a zelené
6) U = od okrové k zrzavé až hnědé
7) A = od fialové k červené
8) ? = od kouře, mlhy k průhledné
9) V = černá
0) O = bílá

Ve Vlašimi 02.01:2008, 16:12 Jan Koňas, OSVČ
Revize 18.01.2008, 27.03.2008
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku

Zobrazeno: 1266
Články tematicky související
Vývoj a provoz zajišťuje Datalite s.r.o © 2001