v této rubrice
ve všech rubrikách
BYLA V INDONÉSKÉM KUPANGU NALEZENA HVĚZDNÁ MAPA MIMOZEMŠŤANŮ?
Rubrika: Záhady
Podrubrika: Světové otazníky
Autor: Dalibor Novák
Vloženo: 18.06. 2016
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 3765
Je rok 1992. Pozdní večer. Nacházíme se uvnitř indonéské džungle, v Kupangu, v oblasti východní Nus Tenggara, na místě známém také jako Ďáblova hora. Jakýsi muž se nebojácně vkradl do jeskyně a prohlédává ji. Je to místní geolog C.A. Castillo. Po nějaké době narazí na podivnou hromadu kamení. Jeden kámen je něčím velmi zvláštní. Vypadá jako poloobnažená geoda nebo horninová čočka. Má na sobě zvláštní žilkování, podivné jamky ale co to... i jakási kresba! Alespoň tak to vypadá. Jakési paprsky, značky, a snad i postavy, které ale nejsou lidské!

Castillův kámen od té doby proslul jako tajemná hvězdná mapa, patrně stará přes 1000 let, ale její stáří nebylo nijak určeno. Zatímco Castillo o dva roky později umírá na neupřesněnou nemoc, rodina kámen nadále přechovává. A prý má navíc magnetické a snad i jiné vlastnosti – ovlivňuje elektronická zařízení, v jejichž bezprostřední blízkosti se ocitne.

Při podrobném pohledu lze jen stěží popřít, že záhadná kresba vypadá skutečně jako hvězdná mapa. A to ne jen tak ledajaká. Vypadá téměř jako dvojče či zrcadlová kopie známé informační desky, kterou umístilo lidstvo na vesmírnou sondu Pioneer 10 roku 1972, pro případ střetu s vesmírnou inteligencí, která by našemu vzkazu rozuměla. Stejný paprsčitý útvar s liniemi, jejichž uspořádání a délka mohou nést význam. Vlevo jakási zvláštní bytost. Naspodu asi nejpozoruhodnější prvek – řada poměrně pravidelných jamek, které mají rovněž na informační desce ze sondy Pioneer svůj protějšek a znamená počet, velikost a rozmístění planet v naší sluneční soustavě. Je to opět další důkaz, že naši předkové znali více, než si myslíme, nebo dokonce důkaz návštěvy inteligentních bytostí z vesmíru?

Pokud se na kresbu zaměříme i trochu kriticky, musíme uznat, že na kameni je oproti desce ze sondy Pioneer hodně nepravidelných čar, vrypů a vzorů. Zdaleka nejde o tak přesné a nezpochybnitelné dílo. Vzhledem k materiálu a podmínkám je však obdivuhodné a nedokonalosti pochopitelné. Nevidíme ale v kresbě víc, než tam je? Nejde jen o dílo náhody? Jak je vůbec možné, aby kdosi před tisíci lety, a navíc třeba jiné rasy a z jiné části vesmíru, vymyslel a použil stejný systém vzkazu, jako naši vědci 20. století? Může za to přirozená logika stručného sdělení? Opravdu naši vědci trefili ten nejuniverzálnější vyjadřovací jazyk, jak doufali? Nebo je to tím, že tajemný hvězdný záznam tvořil člověk a člověk uvažuje i po tisících letech stále podobně? Nebo je to spíš důkaz toho, že v kameni vidíme něco, co na něm jednoduše nemůže být? Něco, co je naším moderním výtvorem a co už známe, a tak si to promítáme do změti ať už nahodilých či úmyslných čar a tvarů, které vytvořila příroda nebo člověk s úplně jinou mentalitou, než má moderní člověk ovlivněný historií moderních kosmických letů? Pokud se nad tím hlouběji zamyslíme, je to velmi nepravděpodobné, že by obrázek na kameni znamenal opravdu totéž, co vzkaz ze sondy Pioneer. Naši vědci Carl Sagan a Frank Drake, kteří tento kódový záznam vymysleli, mohli použít řadu jiných způsobů zjednodušeného záznamu informací a uspořádat je do zcela jiného útvaru. Věřit, že na kameni a vesmírné desce je totéž, vyžaduje, abychom do úvahy zahrnuli jakousi magickou inspiraci, telepatické propojení či jiné nadpřirozené jevy. Jelikož jde navíc o velmi starý kámen, nelze ani říci, že byl shodný systém použit jako odpověď na vzkaz vyslaný lidmi do vesmíru. Kámen byl nalezen zde na Zemi a v jeskyni ležel pravděpodobně po staletí či tisíciletí.

Na druhou stranu, místu nálezu se říká Ďáblova hora. Jak záhadologové dobře vědí, po ďáblech se jmenuje většina míst, kde se děly v minulosti zvláštní a nadpřirozené věci. Místo přistání mimozemských bytostí by dozajista dostalo takový název. Podle informací, které kolují, bývají nad Ďáblovou horou dodnes občas viděna záhadná světla popisovaná jako UFO. A pokud by skutečně na Zemi přistála a třeba i na čas nebo na dobro ztroskotala nějaká inteligentní humanoidní bytost z hvězd, nezanechala by po sobě zprávu právě tímto způsobem? Na kameni, který ležel poblíž, primitivními nástroji, které jeskyně skýtala? Nezakreslil by hvězdnou konstelaci, odkud pochází, a svou zjednodušenou podobu? A co teprve údajná interakce záhadného kamene s elektronickými přístroji? Přírodnímu magnetitu se příliš nepodobá. Dochází snad k rušení neznámou energií zevnitř kamene, tak jak to bylo shodou okolností popsáno v ojedinělém českém science-fiction filmu Odysseus a hvězdy z roku 1976? Nemůže jít o kámen ozářený nějakou energií, nebo dokonce neobsahuje, tak jako ve zmíněném kinematografickém snímku, nějaký skrytý technický předmět, záhadnou kouli, mimozemskou sondu propadlou zemskou atmosférou a spečenou do podoby vrstevnatého vejčitého valounu?

Nelze vyloučit ani to, že nejde o žádný vzkaz bytostí z vesmíru, ale o důležitou stopu veskrze pozemského pravěkého člověka. Jak ukazují archeologické nálezy z celého světa, série kruhových jamek je běžným způsobem, jaký primitivní člověk používal pro záznam fází či pohybů Měsíce, případně i Slunce. Kruhové jamky mohou být prastarým kalendářem jeskynního člověka, který sice zpravidla v jeskyních nežil, ale používal je často jako své svatyně. Umístění kalendáře v jeskyni by tedy dávalo smysl. Zjevné paprsčité sluníčko může být právě tím, čím se zdá – Sluncem. A záhadné bytosti mohou být nedokonale ztvárněnými lidskými předky. Nebo také lovnou zvěří, pokud obraz přečteme na výšku otočením kamene o úhel devadesát stupňů, šamanovým duchovním pomocníkem, či obojím zároveň, jak to v šamanismu bývá. Pokud by byl kámen například meteorického původu, jistě by tehdejšího člověka dvojnásob zaujal a použil by jej právě k podobnému důstojnému účelu a zároveň by jej uklidil s bázní stranou světských věcí do posvátného prostoru jeskyně.

Když záhadný kámen roku 1992 Castillo objevil, jistě ihned chápal, že fantastická hvězdná mapa není něco, co by kolegové z oboru archeologie přijali, a nechal si ho raději doma pro sebe jakožto zajímavost. Jenže Castillo měl být povoláním geolog, nikoli archeolog. Možná právě proto nepoznal, že by se mohlo jednat o vzácné kulturní pozůstatky z života našich dávných předků. A tak nebudeme stále vědět, alespoň do té doby, než se naši archeologové sníží k tomu, aby prozkoumali jakési možné jeskynní naleziště pouze na základě internetových zkazek o tajemné hvězdné mapě, a dokud nepodrobí samotný kámen rentgenovému snímkování a dalším měřením, které by byly potřeba, abychom pochopili, s jakým objektem máme ve skutečnosti co do činění.

Dalibor Novák

Obrázky nebylo z důvodu technické chyby možné vložit.
Video je k vidění aktuálně zde: https://www.youtube.com/watch?v=_uOfO52dl9k
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku

Zobrazeno: 826

Zobrazeno: 595

Zobrazeno: 627
Články tematicky související
Vývoj a provoz zajišťuje Datalite s.r.o © 2001