v této rubrice
ve všech rubrikách
KDYŽ BŮH SESTUPUJE NA ZEM - TAJEMSTVÍ SEKTY CHLYSTŮ
Rubrika: Duchovní tradice
Podrubrika: Křesťanství
Autor: Aleš Česal
Vloženo: 15.11. 2001
Počet reakcí: 0
Počet přečtení: 5725
Když jsem zpracovával materiál k článku o posvátné prostituci
(viz Svět magie 11) narazil jsem v dnes již klasické Frazerově Zlaté ratolesti na zmínku o pravoslavných sektách praktikujících hromadnou soulož v rámci svých rituálů. Netrvalo dlouho a informace se mi doplnily. Výsledkem je tento článek o dnes již méně známé sektě chlystů.

Danilo Filipovič
Nejvěhlasnějším centrem všech herezí v rusku byl paradoxně klášter. Klášter Verchoturje nebyl jen tak ledajakým klášterem. Byl vlastně vězením pro příslušníky heretických a tajných sekt. Jenže za čas se stalo, že mniši-žalářníci sami podlehli kacířským naukám a tak se z kláštera stalo centrum nejrůznějšího sektářství. Většina mnichů náležela k sektě chlystů, kterou založil Danila Filipovič. Filipovič zanechal svým následovníkům toto poselství: ,,Zachovávejte mé zákony v tajnosti, nesvěřujte jich ani svému otci ani své matce, buďte stálí, mlčte i pod ranami biče a v ohni; potom vejdete do nebeského království, a ještě na zemi se vám dostane blaženosti ducha.“
Danilo Filipovič (+ 1700) založil tuto ruskou křesťanskou sektu v roce 1645. Byl považován za vtělení anděla Sabaotha.
Sabaoth je jedním ze 7 potomků praotce Jaldabaotha, proti němuž se vzbouřil, aby zachránil prvotní ženskou sílu Sofii.
Tyty odkazy nás upomínají, že učení ruských chlystů (jinak christověrců či christovověrců) má původ v tzv. gnostickém učení.

Na počátku byla gnose
I když se dříve myslilo, že je gnostické učení pokřesťanského původu, svitky z Nag Hamádí osvětlují, že gnose Ježíšovu učení předcházela a že Ježíš Kristus byl jejím žákem. Jednoduše řečeno veškeré podstatné nauky odporující katolickému pojetí světa, víry a boha, mají původ právě v gnostickém učení, které tvrdí že tvůrcem tohoto světa že žárlivý bůh (Jaldabaoth), který je tvůrcem všeho hmotného a je prakticky totožný jak s Jehovou Starého zákona, tak se satanem. Gnostici uznávají, že náš pozemský svět je uprostřed zápasu mezi syny světla a temnoty, mezi dobrem a zlem.
Z gnostického učení vycházeli: bogomilové albigenští, kataři a spekuluje se i o templářích.
Pokud se vrátíme ke chlystům, musíme zdůraznit, že jako náboženská společnost působili přibližně od roku 1716. V různých oblastech byli známí pod různými jmény: bogomili, kupidoni, ljadi, meseliani, polzuni, pryguni, skauni, šalopiti, trjasuni.
Základem jejich učení je dogma, podle nějž se Kristus vtěluje do nejspravedlivějších jedinců během obřadu. Základy jejich víry jsou shrnuty do 12 přikázáních, které kromě známých křesťanských zásad obsahují i zákaz pití alkoholu , kouření, požívání masa a krve, pohlavního styku a rodinných svazků. Věřící se účastní obřadů, jejichž součástí jsou kolektivní modlitby spojené s tancem (rituální chorovod), během nějž upadají často do extáze (duchovní veselice).
Tato skutečnost nám může připomenout další zajímavou sektu, tentokrát islámskou – tančící derviše.
V některých obcích byla součástí náboženských obřadů i rituální soulož, tělesné spojení s duchovními ženami, i když se chlystové jinak pohlavnímu styku vyhýbali. V čele chlystovských obcí stojí ,,kristové“ a ,,bohorodičky“. V devatenáctém století se chlystovské hnutí rozdělilo na dvě odnože -- Starý Izrael a Nový Izrael. Kromě toho existují i další chlystovské variace: Duchovní Izrael, Vykoupený Izrael, Malevanci, Postníci a Ruští mormoni.
Učením chlystů byl okouzlen i ruský prorok a divotvorec Raspustin. Rasputina toto učení okouzlilo, neboť se dozvěděl, že ten komu se dostane milosti může přímo obcovat s Duchem svatým a s Bohem a také že nepotřebuje zákony vymyšlené lidským rozumem.
Jak jsme si řekli, chlystové učí, že člověk může být vykoupen již za svého života a dosáhnout rajské blaženosti. Musí však projít tajemnou smrtí Kristovou, smrtí za živa, po níž následuje mystické vzkříšení. Podle učení chlystů, lze této, smrti dosáhnou jen tím, že se odevzdáme do vůle Ducha svatého a umrtvíme všechny vášně, neboť znovuzrození je možné, jen když v sobě umrtvíme starého člověka.
Kdo tajemně vstal z mrtvých, může činit zázraky, uzdravovat nemocné vidět do budoucnosti, křížem křísit mrtvé, zachraňovat před peklem, přivádět k nebi a při posledním soudu rozdělovat odměny a tresty. Stává se novou, Duchem svatým naplněnou bytostí, která je současně Bohem i člověkem, novým Kristem.

Tajné bratrstvo podpolniků
Rasputin se důkladně seznámil s učením chlystů právě v klášteře Verchoturje. Když chtěl klášter opustit, musel si vyprosit požehnání poustevníka otce Makarije. Otec Makarij žil po jistou dobu celkem prostopášně. Po několika letech strávených v klášteře zjistil, že v něm zemřel ,,starý člověk“ a odebral se do chatrče v ústraní.
Když Rasputin vstoupil do chatrče políbil starcovy ruce, na nichž visely řetězy. Vyznal se svatému muži ze svých hříchů, z pochybností i ze žádostí těla, které jej mučili. Makarij jeho vyznání trpělivě vyslechl a položil mu na hlavu ruku se slovy: ,,Jásej, synu můj, neboť mezi mnohými tisíci Pán si tebe vyvolil! Očekávají tě velké věci. Opusť svou ženu i děti, opusť své koně, skryj se a putuj! Uslyšíš hlas země a naučíš se rozumět jejím slovům. Teprve potom se vrať do světa lidí a zvěstuj jim, co praví naše svatá ruská zem.
Rasputin se vrátil do rodného Pokrokovského, kde se na dlouhou dobu rozloučil s rodinou a vydal se na vnitřní cestu. Tato cesta nebyla u ruských mystiků-poutníků ničím neobvyklým. Tisíce mužů nejrůznějšího věku se vzdávaly svých rodin i majetků, pálily své dokumenty vydávaly se na cestu. Tisíce sektářů bloudily po matičce Rusy všemi směry.
Skoro v každé vesnici žili sedláci, kteří tajně náleželi k tajnému bratrstvu poutníků, jejichž povinností bylo poskytovat putníkům přístřeší a chránit je před úřady. V domech těchto sedláků byly vždy připraveny úkryty nad zemí nebo i v pod zemí a z poutníka chodícího z jednoho úkrytu (sklepa) do druhého. Z poutníka se stává tzv. sklepní člověk ,,podpolnik“. Tímto způsobem může poutník na mystické cestě zahodit vše co jej svazovalo s dřívější existencí, a stává se neviditelným nejen pro svou rodinu, ale i pro úřady.
Ostatně jeden z takových tajných sklepů se nacházel i v domě Rasputinova otce, což naznačuje, že se Rasputin s učením chlystů seznámil mnohem dřív než v klášteře.
Úcta k podpolnikům byla často větší než k popům. Když podpolnik zjistil, že se oprostil od všeho starého, že se zrodil světec, stává se z něj mudrc, k němuž všichni putují.
Rasputin vedl život podpolnika dlouhá léta. Právě tehdy v době skrývání, se velmi bystře naučil odhadovat povahy lidí, stal se z něj výborný psycholog. Potkával sektáře, kteří odmítali vojenskou službu i placení daní. V debatách s nimi si zároveň prohluboval teologické vzdělání, které bylo takové úrovně, že mu je mohl závidět nejeden vzdělaný teolog.
Prostřednictvím mystických shromáždění pravidelně vstupoval do kontaktu s Duchem svatým.

Rituál chlystů
,,Shromáždění chlystů se konají v sobotu večer v některém selském příbytku za pečlivě zastřenými okny a při zavřených dveřích. Členové obce sedí při nich na lavicích, muži napravo, ženy nalevo. U stolu uprostřed místnosti sedí muž a žena, dvě osoby, o nichž všichni přítomní věří, že jsou to bytosti naplněné boží přítomností.
Mystérie začínají táhlými, vážnými zpěvy, které vyjadřují touhu chlystů po nebeské říši, po vtělení božím a vylití Ducha svatého. Ponenáhlu je zpěv stále nadnesenější, roznícenější a jásavější. Chlystové odkládají oděv, oblékají bílé košile a za světla dvanácti svíček pokračují ve zpěvu, až některý z nich povstane a začne se točit v kruhu. K němu se přidávají druzí, muži i ženy, tvoří dvojice a dají se do jakéhosi kolového tance, chodíce v taktu písně jedni za druhými, nebo otáčejíce se těžkopádně kolem sebe.
Netrvá to dlouho a z prostého tance vznikne tajemnou proměnou tanec učedníků kolem Pána Ježíše, o němž vyprávějí tajné spisy učedníků pravé víry. A jako při tanci učedníků kolem Pána vesele se točí i nebeské mocnosti, slunce, měsíc a hvězdy kolem Ježíše, tak se toto kosmické dění opakuje i při slavnosti božích lidí. Celý vesmír tančí s nimi tak dlouho, ,až se Pán objeví v kruhu, zaduje ve zlatou troubu a ohlásí světu, že je odpuštěno všem hříšníkům´. Když dostoupí extáze jisté výše cítí boží lidé nad svými hlavami mávání křídel Ducha svatého a potom se dokonává veliká proměna, při níž se všechno pozemské stává nebeským. Lavice, stůl, židle, celá dusná jizba stanou se nepozemskou ,,archou spravedlivých“ stanou se oním plavidlem, které dováží obec přes bouřlivé, zpěněné moře do říše blaženosti. Sedlák a selka za stolem stanou se Kristem A Pannou Marií a řídí koráb k nebeské říši.
Nyní se naplnilo slovo a znovu se děje zázrak. Všemohoucí duch Páně je učiněn tělem. Boží lidé vykřikují zaníceně: Duch svatý vstoupil do nás! A opakují to tak dlouho, až jejich jazyk ochrne a údů se zmocní rozkošná ztrnulost.
Kolování se zastaví, božský kormidelník povstane ze svého místa a začne cosi koktati a žvatlati, křivě při tom obličej k pláči nebo k smíchu. Jen chlystové rozumějí této nesouvislé řeči, jen oni vědí, že to z něho mluví nevinný člověk, který se stal znovu dítětem.
Potom se zase rozvíří tanec ještě divočejší, ještě nevázanější a podlaha je mokrá potem tanečníků.
Náhle uprostřed zmateného kolotání obnaží se boží lidé až po pás a řadou kráčejí k prorokovi, který je bičuje pruty na znamení zplození nového člověka v těle Adamově.
Za nového šíleného tance odhazují chlystové košile, a tu a tam některý kácí se beze smyslů k zemi. Zhasnou se světla a ženy se vrhají na muže a objímají je vášnivě. ,V hříšné potyčce´, válejí se boží lidé po podlaze a směšují se bez ohledu na stáří a příbuznost. Teprve v tomto divokém opojení smyslů úplně zaniká vlastní vůle, neboť v hříšné potyčce nepůsobí už pozemské já, nýbrž vůle neviditelného Ducha.“

Aleš Česal

Ilustrace: archiv autora
Literatura:
Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společenství, Bratislava 1998
Svatý ďábel, Rasputin a ženy, Praha 1930
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související