v této rubrice
ve všech rubrikách
PROJEDNÁVÁNÍ NOVELY ZÁKONA O ZDRAVOTNÍ PÉČI
Rubrika: Aréna
Podrubrika: Alternativy vs. stát
Autor: red
Vloženo: 05.12. 2001
Počet reakcí: 1
Počet přečtení: 3821
Zajímavé výroky pronesené při projednávání zákona, jenž měl odsunout do ilegality veškerou alternativní medicínu:

Poslankyně Parkanová, KDU-ČSL: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, přestože nejsem lékařkou a nejsem ani členkou výboru pro zdravotnictví, před projednáváním zákona o zdravotní péči jsem obdržela mnoho desítek dopisů od občanů i občanských sdružení, kteří protestovali proti návrhu tohoto zákona.

Důvodem tolika protestů se stala některá ustanovení § 2 a 3 tohoto návrhu, která údajně staví mimo zákon to, co obvykle bývá nazýváno alternativní medicínou nebo lidovým léčitelstvím. Když návrh přišel sem do sněmovny, kritizovaná ustanovení jsem si prostudovala a ke svému překvapení jsem o zákazu léčitelství nic nenašla. Stejně tak se na veřejnosti vyjádřil i pan ministr zdravotnictví.

Podle jeho výkladu mohou lidé dál chodit k léčitelům, jak je napadne, bez jakýchkoliv sankcí. Pan ministr doslova řekl - cituji: Celý zákon pojednává o zdravotnických pracovnících a přikazuje jim, jakým způsobem mají léčit. Konec citátu. Odkud se tedy vzala obava veřejnosti z omezování či přímo zákazu alternativní medicíny?
Předložený návrh zákona o zdravotní péči je psán obvyklou legislativní metodou dnešní doby. Hned v první hlavě uvádí základní ustanovení pro oblast, kterou má regulovat a definuje základní pojmy. Zdravotní péče je zde popsána jako soubor činností a opatření, která směřují k udržení, prodloužení života, zlepšení nebo obnovení odpovídajícího zdravotního stavu fyzických osob nebo zmírnění utrpení souvisejícího s nemocí, k podpoře a upevnění zdraví pacienta a ke zdravému vývoji budoucích generací.

Tuto zdravotní péči pak lze poskytovat - zkráceně řečeno - pouze ve zdravotnických zařízeních prostřednictvím zdravotnických pracovníků.

Je tedy skutečně pravda, že se tento zákon nijak nedotkne současných léčitelů, kteří vykonávají svoji činnost většinou v režimu živnostenského zákona? Poradenská činnost, kterou většina z nich legalizuje svoje současné postavení, je sice v návrhu zákona považována za zdravotní péči ve smyslu tohoto zákona pouze tehdy, je-li vykonávána zdravotnickými zařízeními, avšak většina léčitelských metod ve skutečnosti neodpovídá činnosti poradenské, ale mnohem spíše zdravotní, resp. léčebné péči, jak ji definuje tento zákon. A nejen to. Svým způsobem jí odpovídá i samoléčba při nachlazení, ošetřování příbuzného nebo dítěte. Tedy nejen léčitelé, ale my všichni, kteří občas ošetřujeme někoho blízkého, se tak dostáváme do možného střetu s tímto návrhem zákona. Záleží pouze na libovůli úředníků příslušného ministerstva, jak budou tento zákon číst a zda vyhodnotí nějakou činnost ještě jako poradenství, které zůstává legální i mimo režim tohoto zákona, nebo už jako zdravotní péči, kterou lze vykonávat pouze podle ustanovení předloženého návrhu.

Vedle léčitelů, kteří by takto byli ohrožováni širokou libovůlí úředníků, bychom ale neměli zapomínat na lékaře, kteří používají alternativní medicínské postupy. Ani o těchto metodách se návrh nezmiňuje. Hovoří naopak o tom, že je povinností zdravotnického pracovníka poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Postupovat v souladu s odborným postupem je taktéž povinností zdravotnického zařízení. I v tomto případě jde tedy o opomenutí, jehož praktickým důsledkem je - nebo s největší pravděpodobností může být - zákaz využití alternativní medicíny ve zdravotnických zařízeních vyškoleným zdravotnickým personálem. A za nesplnění nebo porušení povinnosti nebo zákazu stanovených tímto zákonem může příslušný správní úřad uložit pokutu nejen právnické či fyzické osobě, která není zdravotnickým zařízením, ale i fyzické osobě, jíž se podle tohoto zákona zdravotní péče poskytuje. Vysokými sankcemi tedy nejsou ohroženi jenom léčitelé a lékaři, ale také jejich pacienti, kteří se rozhodnou takovou zdravotní péči preferovat.

Dámy a pánové, vím, že problematika alternativní medicíny je předmětem mnoha dlouholetých diskusí mezi představiteli oficiální medicíny a těmi, kdo praktikují jiné, než exaktně doložitelné a prokazatelné léčebné postupy.

Já se necítím být nikterak povolána do tohoto sporu vstupovat na jedné či na druhé straně. Přesto bych se ale chtěla krátce vyjádřit k důvodům, které mě v této chvíli vedou k tomu, abych se postavila proti těm formulacím předloženého návrhu zákona, které alternativní medicínu ohrožují. V dopisech, které nepochybně obdrželi i mnozí jiní poslanci, je podle mého soudu jeden podstatný a důležitý moment, který bychom neměli přehlédnout. Vedle obhajoby různých léčitelských metod prakticky všichni pisatelé zdůrazňují, že jim jde o ochranu jejich základních občanských práv. Dovolte mi několik z nich citovat.

První citát: Zákon o zdravotní péči má člověku zakázat výběr vyznání a používání léčby, která k tomu vyznání náleží. Druhý citát: Záměr vlády považuji za silné omezení mé svobodné volby metody vlastního léčení. A v jedné petici občané žádají - opět citát - aby byla zajištěna demokratická svoboda volby léčby občanů podle jejich vlastního individuálního filozofického přesvědčení a osobního rozhodnutí.

Možná můžete namítnout, že zasílání těchto dopisů a petic organizuje léčitelská či zdravotnická lobby, která na alternativních léčebných postupech profituje. Jenže na jejich zákazu může profitovat zase jiná zdravotnická lobby, které právě toto znění návrhu zákona vyhovuje. A ať už je tomu jakkoliv, žádný lobbyismus není dostatečným důvodem k tomu, abychom občanům odepřeli svobodu, kterou žádají. Alternativní medicína může člověku přinést - když se pro ni rozhodne - nezanedbatelná rizika. Já bych rozhodně nechtěla nikomu doporučovat, aby se svým zdravím hazardoval. Každý člověk ale má právo, aby sám o sobě rozhodoval. Svobodný život přináší nejen ta práva, ale také řadu rizik a ruku v ruce s ním i velkou odpovědnost.

Já jsem při diskusích nad tímto návrhem zákona také zaslechla názor, že eliminace alternativní medicíny má za cíl ochránit spotřebitele před službou, která se nemůže exaktně prokázat potřebnou kvalitou a zárukou.

V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsme už přijali a nepochybně ještě přijmeme celou řadu zákonů, které zesilují postavení jedné ze smluvních stran, pokud se předem předpokládá jejich nevyvážený vztah. Jsem ale přesvědčena, že pro vztah léčitele a pacienta tento předpoklad neplatí. Pacient není vázán žádnou smlouvou a v každém okamžiku může své rozhodnutí přehodnotit. Chránit pacienta před léčitelem by v tomto případě znamenalo chránit ho před jeho vlastní svobodnou vůlí. Léčitel přece nemůže pacienta k ničemu nutit a v případě zdravotní újmy, kterou by někomu způsobil je trestně odpovědný.

Podle kritiků alternativní medicíny spočívá drtivá většina těchto metod v aplikaci neúčinných preparátů nebo praktik. Z hlediska přístupu státu k alternativní medicíně je ale přece právě toto paradoxně její velkou výhodou. Nikdo přece nemůže vážně tvrdit, že případné poškození pacienta způsobila "naředěná voda", ale pouze a výhradně rozhodnutí pacienta se touto vodou léčit. A to je myslím klíčové v přístupu k problematice alternativní medicíny.

Dnes nerozhodujeme o tom, zda tyto metody jsou nebo nejsou účinné, ale výhradně o tom, zda ponecháme na samotných lidech, jakým způsobem chtějí pečovat o své zdraví a zda i nemocný člověk má i právo na to, aby byl svobodný. Souhlasím s kritiky alternativní medicíny, že tyto metody nelze označit za zdravotní péči ve smyslu tohoto návrhu zákona. Nelze ji přesně definovat, nelze stanovit žádné standardy. Jen obtížně lze měřit výsledky. Stát za ni v žádném případě nemůže přebírat garanci. To ale neznamená, že by neměla existovat, nebo že bychom ji měli zakazovat a trestat vysokými pokutami. Alternativní medicína může být v nejhorším případě považována za zcela neúčinnou, a proto se obejde i bez regulačního rámce speciálního zákona o zdravotní péči.

Z těchto důvodů se domnívám, že pokud nebude zákon zamítnut z jiných důvodů, je třeba ty definice, které alternativní medicínu nepřímo pod režim tohoto zákona umožňují zahrnout, patřičně zúžit nebo přímo z návrhu zákona bez náhrady vypustit.

Návrh na zamítnutí této předlohy, který očekávám, že padne z úst některého z kolegů, kteří se zdravotnickou problematikou dlouhodobě zabývají, budu samozřejmě podporovat. Děkuji vám za pozornost.



Poslanec Krása, Unie svobody: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře - vlastně už dva páni ministři, vážené početné auditorium, dovolte, abych řekl několik slov k předloženému návrhu zákona o zdravotní péči.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně dva zdravotnické zákony, které vzbudily velkou pozornost odborné veřejnosti a vyvolaly převážně odmítavé reakce. Jedním z těchto dvou zákonů je právě projednávaný návrh zákona o zdravotní péči, druhým kontroverzním návrhem zákona je zákon o zdravotnických zařízeních a jejich provozu, který budeme projednávat zanedlouho.

Navrženému návrhu zákona o zdravotní péči je vytýkáno několik věcí. Jedná se o ne zrovna šťastnou úpravu práva pacientů na informace o jejich zdravotním stavu. Dochází sice k posunu současného stavu, kdy zákon říká, že pacient má být o svém zdravotním stavu informován přiměřeně. Navrhovaný zákon stanoví, že o svém zdravotním stavu musí být pacient informován pravdivě, ale pravda může být dávkována ošetřujícím lékařem.

Všichni jsme asi byli mnohokrát kontaktováni poskytovateli alternativní medicíny a varováni, že návrh zákona o zdravotní péči může způsobit velké problémy poskytovatelům alternativní medicíny, jak tady o tom hovořila paní poslankyně Parkánová.

Těchto problematických bodů je v zákoně víc, ale nejsou to záležitosti, které by se nedaly opravit v průběhu legislativního procesu. Moje zásadní námitka proti předloženému návrhu zákona je ale zcela jiného charakteru.

Ptám se sám sebe, proč vůbec byl tento návrh zákona předložen. Ptám se, z jaké koncepce vychází. Co zásadně nového přináší.

Navržený zákon ve své důvodové zprávě uvádí, že vychází z nového systému poskytování zdravotní péče. Pokud se nemýlím, za posledních 10 let nebyl změněn systém poskytování zdravotní péče, a předkládaný zákon ani nový systém nezavádí. Tento zákon popisuje stávající stav a nepřináší téměř nic nového. Všichni víme, že zdravotní systém potřebuje zásadní reformu, že zdravotnická veřejnost na ni čeká. Navržený zákon ovšem není tím koncepčním zákonem, kterého by bylo třeba. Z navrženého zákona je zřejmé, že vláda ani ministerstvo zdravotnictví nevycházely při přípravě zákona z jasné koncepce a z představy, jaký je cílový stav. Tento zákon je pouze slohovým cvičením na dané téma.

Navrhuji proto, aby předložený návrh zákona o zdravotní péči byl zamítnut v prvním čtení. Děkuji za pozornost.



Poslanec Kučera, ČSSD (proslavený kauzami "cenzor" a "ČT"): Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Jestliže tady z úst představitelů čtyř z pěti parlamentních stran zaznělo, že dávají návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona, pak je celkem dopředu lehce odhadnutelné, jak asi zákon v hlasování dopadne. Přesto mi dovolte alespoň kratičkou poznámku, ke které mě více či méně vyprovokovala první diskutující k tomuto zákonu, tedy kolegyně, která diskutovala ještě před obědem. Vzpomněl jsem si při jejím vystoupení, kdy tolik horovala na téma lidových a jiných podobných léčitelů, na známou českou filmovou tetralogii o básnících, kteří různým způsobem přicházejí o iluze a viděl jsem před námi známého herce Pavla Zedníčka v patřičném kostýmu s onou virgulí v ruce, jak jí točí směrem k pacientovi, mumlá nesrozumitelná latinská slovíčka a předstírá, že ho dokáže vyléčit i z té nejtěžší choroby. To je samozřejmě záležitost humorná a s jistou nadsázkou, ale myslím si, že je dobré si na tuto scénu z filmu vzpomenout, když tady tak hovoříme o tom, jak nebohým lidovým léčitelům znemožňujeme, aby poskytovali zdravotní péči pacientovi, který o to stojí.
Já jsem si vzpomněl na jinou historku, méně humornou, ale která mi z dětství zůstala dost vrytá v paměti. Jezdíval jsem k babičce do Podkrkonoší na prázdniny a tam o tři chalupy vedle bydlela jiná babička, která měla takové příznačné jméno - jmenovala se Kořínková - a ta mimo jiné chodívala po lukách a po lesích a sbírala nejen kořínky, ale také různé léčivé byliny, uměla z těch bylin dělat nejrůznější léčivé čaje, ba dokonce za pomoci vepřového a možná i jiného sádla a těchto bylin všelijaké masti, takže když si kdokoliv z nás rozbil koleno, ukopl palec nebo když si dědeček ublížil třeba při sekání, tak dokázala babička Kořínková nalézt tu správnou mastičku, případně správný čaj na průdušky. Babičku Kořínkovou by ale nikdy nenapadlo, aby o sobě tvrdila, že je lékařka, ba dokonce ani to, že je léčitelka. Prostě byla to pro nás pro všechny babka kořenářka, tak jak ji známe z jiných českých klasických filmů, která uměla sousedovi, když si o to řekl, pomoci a spokojila se tu s lahvičkou něčeho dobrého, tu s kouskem něčeho od zabijačky, aniž by vyžadovala za tuto práci pomoc od Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Jsem přesvědčen, že tento zákon, který máme před sebou, alespoň v té části, která se týká lidových léčitelů a podobných jiných babiček Kořínkových, přece nezabraňuje komukoli z nás, komukoli z občanů této země, aby navštívil patřičnou babičku, má-li k ní důvěru, aby navštívil patřičného léčitele, má-li k němu důvěru, a s rizikem sobě vlastním se s ním dohodl, zda se od něj chce nebo nechce nechat odpovídajícím způsobem léčit, avšak s tím jemným rozdílem, že to nebudeme vydávat za zdravotní péči garantovanou a zabezpečovanou státem a hrazenou prostřednictvím např. pojišťoven.




Ministr zdravotnictví Fišer, ČSSD: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já si jen krátce všimnu některých vystoupení některých pánů poslanců a paní poslankyň.
Hovořilo se tu na téma léčitelé. Já bych se ještě jednou chtěl vrátit k tomu určitému problému. K nám na ministerstvo chodí celá řada stížností na lékaře a jiné zdravotnické pracovníky, kteří nedodržovali takový postup, jak se ho naučili ve škole, čili nepostupovali podle standardů. V takovémto případě je námi jmenována znalecká komise a ta, pokud dojde k závěru, že nepostupovali podle poznatků soudobé vědy či nepostupovali podle toho, co se učí ve škole, přitom poškodili zdraví pacienta, tak jsou dáni k trestnímu stíhání. Já si myslím, že je to tak správné, protože tím jsou pacienti chráněni před tím, aby zdravotničtí pracovníci nepostupovali jinak. Kdybychom jim umožnili, v tomto zákoně, režim alternativní medicíny, pak by, pokud správně nediagnostikují apendicitidu, zánět slepého střeva, jak se nesprávně lidově říká, pacient zemřel, tak by se mohli účinně bránit tím, že použili alternativní diagnostické metody a křivule jim neukázala, že pacient je takto nemocný.
Takže poznámka paní poslankyně Parkanové mě vedla k takové analytické úvaze nad tím, jestli bychom, jestli jsem jí alespoň částečně rozuměl, v případě silniční dopravy neměli omezovat svobodu občanů, kteří neabsolvovali autoškolu, a proto nezískali řidičský průkaz, takže bychom neměli omezovat jejich svobodu, aby se také mohli zúčastnit dopravy, ale s tím rozdílem, že zatímco ti ostatní, ti, kteří už mají řidičák, musí jezdit podle dopravních předpisů, ti ostatní mohou jezdit, jak je napadne, protože školení neabsolvovali, nemůžeme tedy proto po nich chtít, aby uměli to, co se ve škole nenaučili, protože alternativní medicína, to neznamená nic jiného, než alternativní k tomu, co se zdravotničtí pracovníci naučili v příslušné škole.


Poslankyně Emmerová, KSČM: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, nechci tady diskutovat již diskutované. Nicméně se nemohu ubránit tomu, abych se znova nezmínila o léčitelích a jejich funkci. Zákon nic takového nezakazuje, takže to, že léčitelé se ozývají, resp. jejich klienti se ozývají, že je snad tato péče zakázaná, není pravda.

Na druhé straně chci říci, že určité podhoubí pro léčitelé, kteří nejsou všichni stejní, u kterých se nedá léčebný účinek často prokazovat, toto podhoubí tvoří ti lékaři, kteří alternativních metod, a to různých - mám na mysli zejména homeopatii - užívají. Chtěla bych vám jen znovu zopakovat to, co jsem kdysi v této sněmovně říkala, co doporučuje krční lékařka, když dítě dostane akutní zánět mandlí - angínu. Doporučuje na levou mandli chlorid rtuťný, na pravou mandli chlorid rtuťnatý, eventuálně odvar z rulíku. Pokud by toto do tří dnů nepomohlo, tak se odebrat k odborníkovi, k lékaři krčnímu nebo na chirurgii. Zvláště mne zaujala ta chirurgie, protože, ano, za tři dny se může stát, že v krku bude mít postižené dítě např. absces. Domnívám se, když toto dokáže hlásat vzdělaná lékařka a toto doporučovat, že je to do jisté míry zločin. Kdysi jsem se na toto téma bavila v pořadu Aréna se známým dr. Rýcem, to je také zastáncem homeopatie.

Na druhé straně chci říci, že homeopatie je metoda, kde je hojně využíván tzv. placeboefekt. To je věc, která v naší klasické medicíně bývá zanedbávána: Pohovor lékaře s nemocným, jeho vyslechnutí, respektování jeho stížností, nepodceňování žádné ironizující poznámky atd., to bohužel se málokdy děje, anebo lépe řečeno jsou lékaři, kteří těchto metod bohužel nevyužívají a tuto záležitost podceňují. Ten psychoterapeutický efekt, v tom má klasická medicína určitě dluhy a měla by se od léčitelů, kteří užívají alternativní metody, v tomto směru, poučit.

Jinak bych chtěla říci, to, co bylo také kritizováno, tzv. nepřesnost terminologická, nevyhraněnost určitých kategorií. Já se tomu nedivím a hlavně bychom si měli uvědomit, že v porevoluční době došlo k právě těmto terminologickým zmatkům. Například "akutní lůžka" - pod to se zahrnuje cokoliv, dokonce lůžka standardní péče, kterých je většina. Potom tedy tato čísla nejsou srovnatelná ani směrem dozadu, ani směrem k sousedům. Myslím si, že toto by měl tento zákon zásadně napravit, ale bohužel, pokud by byl namítnut, tak jak navrhli tři ze šesti diskutujících, tak potom bude na nápravu zase pozdě.

Takže já bych své vystoupení již uzavřela. Chtěla bych znovu zopakovat, že diskutovalo šest poslanců a poslankyň. Třikrát tady zazněl návrh na zamítnutí, jedenkrát, pokud by nedošlo k zamítnutí, navrácení k přepracování. Děkuji.

Zdroj: PSP ČR
vlož reakci   -   ukaž reakce   -   pošli článek   -   vytiskni článek
Foto index ke článku
Články tematicky související
Název Rubrika
Podrubrika
Autor
VZIAŤ SI SVOJ ŽIVOT DO VLASTNÝCH RÚK alebo
AJ PREHRÁVAŤ JE MOŽNÉ S RADOSŤOU
Alternativní medicína
Léčba myslí
Robert Urgela
Etikoterapie Alternativní medicína
Představujeme
Radek Märtl
Shiatsu Alternativní medicína
Představujeme
Radek Märtl
Obecná charakteristika spirituálního působení barev v mandale Alternativní medicína
Představujeme
Yana
O mandalách Alternativní medicína
Představujeme
Yana
Věda versus "kacíři" II. Aréna
Alternativy vs. stát
Vít Ondryhal
Věda versus "kacíři" I. Aréna
Alternativy vs. stát
Vít Ondryhal
Ájurvéda aneb Jak léčit néléčitelné Alternativní medicína
Představujeme
Roman Herzinger
Čeští léčitelé (ne)přecházejí do ilegality Aréna
Alternativy vs. stát
Jiří Mašek
Homeopatické léčení zvířat Alternativní medicína
Představujeme
Jana Arcimovičová
Bylinkářka od Perlové řeky Alternativní medicína
Z přírodní lékárny
Jana Arcimovičová
Pramen živé vody Alternativní medicína
Zázračná místa
Aleš Česal
MUDr. Jan Cimický pokřtil nové www stránky Aréna
Média
Aleš Česal
Zázračná studánka sv. Zdislavy Alternativní medicína
Zázračná místa
Aleš Česal
Ájurvéda je věda dlouhého života Alternativní medicína
Představujeme
Roman Herzinger
Co nevíte o propolisu... Alternativní medicína
Z přírodní lékárny
jiri
Jak na akné Alternativní medicína
Z přírodní lékárny
jiri
SILVOVA METODA -- MODERNÍ ŠAMANISMUS? Alternativní medicína
Léčba myslí
Roman Herzinger