v této rubrice
ve všech rubrikách
REAKCE KE ČLÁNKU
TRÁVIACA SÚSTAVA

TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA
Autor: TČM
Vloženo: 29.08. 2005
Internetový obchod s bylinnými směsmi a dalšími produkty užívané v tradiční čínské medicíně:
http://www.mastr-webdesign.cz/obchod
detail článku   -   vlož reakci

PENIS
Autor: pipnka
Vloženo: 21.09. 2006
je to možné mě to jednou vyléčilo dokonce i penisek papapa
detail článku   -   vlož reakci

ZDRAVOTNIK
Autor: K
Vloženo: 17.01. 2007
Lepší zavolat rzs,nebo jít do enmocnice
detail článku   -   vlož reakci

CHOROBY TRÁVICÍ SOUSTAVY
Autor: Robin Kalis
Vloženo: 28.02. 2007
Jako nejčastější porucha trávicí soustavy bývá žaludeční vřed, nebo vřed na duodenu.Jedná se o palčivou bolest, někdy může vystřelovat do stran. Bolest je lokalizována buď v prostoru mesogastria a nebo epigastria, někdy však pod sternem. V nedávné době se objevila spojitost mezi vředy a spirálovitoou bakterii Helicobacter pylori. Tato bakterie je zajímavá tím, že dokáže žít v kyselém prostředí gasteru. Dá se poznat buď ze stolice, nebo (co je lepší) biopsie žaludku, pomocí gastrofibroskopie. Jedná se ovyšetření nebolestivé, avšak nepříjemné. Léčí se trojkombinací antibiotik. Prognoza bývá dobrá. Žaludeční vřed může mít člověk, aniž by o něm věděl. Léčení vředů je většinou pommocí H2-blokátorů, antacid, antidepresiv(jedná li se o solární syndrom).
detail článku   -   vlož reakci

GASTRITIS
Autor: Robin Kalis
Vloženo: 28.02. 2007
Gastrtida, nebo-li erupce žaludeční sliznice. (algodyspeptický syndrom) Jedné se o onemocnění, které má vce forem. Může se jednat o akutní gastrtidu(gastrtitis acutta), většinou(gastroenteritis accuta) vyvolané "otravou jídlem". Příznaky: diarhhoea, bolesti v epigastriu, nausea, zvracení..., většinou po několika dnech odezní. Druhá forma chronická gastritida(chron gastritis dg.:K29.5). Jedná se o vleklé onemocnění žaludeční sliznice. Bolesti jsou periodicky se opakující, mož¨no i několik dní, měsíců i let. Prijoritou zůstává strava, výrazně nedoporučuji koření a alkohol.
detail článku   -   vlož reakci

ANATOMIE TERMII GENERALES
Autor: Robin Kalis
Vloženo: 01.03. 2007
Verticalis- svislý
Horizontalis-vodorovný
Medianus- uložený ve střední rovině
Coronalis- věnčitý
Sagittalis-předozadní – rovnoběžný s mediánní rovinou
Dexter-pravý
Sinister-levý
Transversalis-příčný vzhledem k podélné ose těla
Medialis-přivrácený ke střední rovině
Intermedius-uložený mezi dvěma útvary n. polohami
Lateralis-vnější, zevní
Anterior-přední
Posterior-zadní
Ventralis-uložený v předu n. směřující do předu
Dorsalis-uložený v zadu n. směřující do zadu
Frontalis-stojící v rovině čelní n. náležící k čelu
Occipitalis-náležící k záhlaví
Superior -horní
Inferior-dolní
Cranialis-horní směrem k lebce
Caudalis-dolní směrem k dolnímu konci páteře
Rostralis-v hlavě směrem dopředu
Apicalis-náležící n. směřující k vrcholu
Basalis-náležící k basi n. uložený v (na) basi (spodině)
Basilaris-basálně uložený
Medius-střední
Transversus-příčný
Longitudinalis-podélný
Axialis-náležící k axisu
Externus-zevní
Internus-vnitřní
Superficialis-povrchový
Profundus-hluboký
Proximalis-uložený blíže k trupu
Distalis-uložený od trupu
Centralis-uložený uprostřed
Peripheralis-nenáležící k centru
Periphericus-periferní
Radialis-náležící ke kosti vřetenní n. směr ke kosti vřetenní
Ulnaris-náležící ke kosti loketní n. směr ke kosti loketní
Fibularis-náležící ke kosti lýtkové n. směr ke kosti lýtkové
Tibialis-náležící ke kosti holenní n. směr ke kosti holenní
Palmaris-uložený do dlaně
Volaris-totéž co palmaris
Plantaris-uložený do chodidla
Flexor-ohybač
Extensor-natahovač
detail článku   -   vlož reakci

FYZIOLOGICKÉ PRINCIPY
Autor: Robin Kalis
Vloženo: 01.03. 2007
FYZIOLOGICKÉ PRINCIPY

Fyziologie buňky:

Buňka je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence. Během vývoje se v buňkách vytvořily funkční struktury, tzv. BUNĚČNÉ ORGANELY. obr 1.

Buněčné jádro:

Buněčné jádro (nukleus) je přítomno ve všech buňkách schopných reprodukce. jádro je oblast buňky, kde je deponována převážná část její genetické informace. z toho vyplývají tři základní úlohy jádra:

1. regulace diferenciace, maturace a funkce buňky,
2. replikace a přenos genetické informace do nové buňky a
3. syntéza informační RNA (messenger RNA, mRNA,), transferové RNA (tRNA), ribosomální RNA (rRNA) a jejich transport do cytoplazmy.


Jaderný obal:

Jaderný obal je vytvořen dvěma listy jaderné membrány. Mezi nimi je perinukleární prostor neboli perinukleární cisterna.
Zevní jaderná membrána přechází na mnoha místech membránu granulačního endoplazmatického retikula.
Vnitřní jaderná membrána a perinukleární cisterna je přerušena několika tisíci jadernými póry o průměru 50 – 70 nm, překrytými jemnou pouze 5 nm silnou membránou. obr. 2


Chromatin, chromosomy:

Chromatin je substance viditelná ve světelném mikroskopu jako nepravidelné nahromaděn bazofilního materiálu během intervize. Základní složkou chromatinu je komplex deoxyribonukleová kyselina – protein.
Během mitózy je chromatin uspořádán do specifických jaderných struktur, chromosomů. Chromosomy nesou genetickou informaci a během interfáze mají dvě základní funkce. Řídí metabolismus a diferenciaci buňky replikací svého materiálu se připravují na příští mitózu.

Jadérko:

Jadérko (nucleolus) je kulatá nebo ovoidní jaderná organela, neohraničená membránou, viditelná během interfáze.lokalizováno buď volně karyoplazmě, nebo nasedá na vnitřní jadernou membránu. Jadérko obsahuje velké množství ribonukleové kyseliny a proteinů.


Ribosomy:

Ribosomy jsou denní granulační organely, složené ze dvou podjednotek. Představují složitý komplex, který se posunuje po řetězci mRNA a přitom podle informace zapsané v této molekule syntézuje peptidový řetězec.
Endoplazmatické retikulum:

Endoplazmatické retikulum je organela tvořená nepravidelným systémem anastamozujících cisteren, tubulů, lamel a sakulů. Celková plocha povrchu této organely může být 30krát až 40krát větší než plocha povrchu buňky. Vnitřní prostor cisteren je než plocha povrchu buňky.
Vnitřní prostor cisteren je vyplněn endoplazmatickou matrix. Podle přítomnosti či nepřítomnosti ribosomů vázaných na cytoplazmatický povrch je rozlišováno granulární a agranulární endoplazmatické retikulum.


Granulární endoplazmatické retikulum:

Granulární endoplazmatické retikulum ma na svém povrchu obráceném do cytoplazmy vázány četné ribosomy a polyribosomy než jsou zapojeny do proteosyntézy.

Agranulární endoplazmatické retikulum:

AER je tvořeno trojrozměrným dynamickým systémem 20 – 60 nm dlouhých, vzájemně anastomozujících tibulů a cisteren. Na jeho povrchu nejsou vázány ribosomy.
AER rovněž syntézuje lipidy,především fosfolipidy a cholesterol.

Golgiho aparát:

GA je ve velmi úzkém vztahu k endoplazmatickému retikulu. Je tvořen lamelami n. cisternami. Funkce GA je pod přímou kontrolou buněčného jádra, které s ním mj. komunikuje cestou transportních vezikulů odštěpovaných z perinukleární cisterny. V GA dochází k syntéze polysacharidů a pokračuje zde i syntéza glykoproteidů.


Lyzosomy:

Lyzosomy představují intracelulární „trávicí aparát“. Lyzosomy se tvoří v GA. Jsou to sférické organely , v nichž bylo dosud popsáno více než 40 kyselých hydroláz, které jsou schopny štěpit prakticky všechny makromolekuly. Uvnitř lyzosomu je kyselé prostředí o pH 5-6. Toto velmi malé pH je nutné pro aktivitu kyselých hydroláz a je udržováno protonovou pumpou v membráně lyzosomu. Lyzosomy jsou obklopeny membránou.

Mitochondrie:

Mitochondrie jsou membránou ohraničené organely obsahující enzymatické systémy, které produkují základní energii buňky.Mitochondrie jsou přítomny prakticky ve všech buňkách a ve všech částech buňky. V jedné buňce se jejich počet pohybuje od několika set až do mnoha tisíc, podle množství energie, kterou buňka potřebuje.
Mitochondrie obsahují enzymy nezbytné pro oxidaci živin molekulárním kyslíkem a zachycují energii uvolněnou oxidačními procesy ze současné tvorby makroergních vazeb adenozintrifosfátu (ATP). ATP je transportován translokací extramitochondriálně a difunduje buňkou do potřebných oblastí. obr. 3



Centrioly:

Centrioly jsou membránou neohraničená cylindrická tělíska uspořádána do dvojic. Jsou schopny autoreplikace (obsahují DNA).
Centrioly mají v buňce dvě základní funkce:

1. Na začátku mitózy se centrioly duplikují a každý pár se uvolňuje na opačný pól jádra.
2. Při cilogenezi dochází rovněž k autoreplikaci centriol, replikované centrioly putují k povrchu buňky a stávají se bazálními tělísky nově se tvořících cilií. U diferencovaných cilií potom plní úlohu jejich pohybového centra.


Cytoskelet:

Cytoskelet je systém mikrofilament, mikrotubulů, intermediárních filament a mikrotrabekul, procházející celou buňkou a odpovědný za dynamickou organizaci cytoplazmy a transport informací tělem buňky.


BUŇĚČNÉ MEMBRÁNY

Plazmatická membrána:

Plazmatická membrána je struktura, která ohraničuje tělo buňky včetně jejich výběžků a zajišťuje tak integritu buňky jako základní jednotky tkáně. Do značné míry buňku chrání před zevními vlivy a podílí se i na zachování jejího tvaru.
základní matrix plazmatické membrány tvoří lipidy. Hydrofobní části molekul lipidů jsou tvořeny dvěma hydrokarbonovými řetězci a jsou orientovány dovnitř. Tato vnitřní část lipidové dvouvrstvy bývá označována jako olejová fáze.
Proteiny tvoří strukturální základ iontových kanálů, zajišťují aktivní a spřažený transport látek přes membránu.
Proteiny v plazmatické membráně jsou rovněž základní složkami receptorových systémů.
Dynamické změny probíhající v membráně dokumentuje tzv. model tekuté mozaiky. obr 4
V něm je membrána tvořena tekutou fázi lipidů, do níž jsou mozaikovitě zabudovány globulární proteiny. Tyto proteiny, jejichž část je lokalizována na povrchu tekuté lipidové matrix (periferní proteiny) a část membránou prostupuje (integrální proteiny) jsou v rámci membrány vysoce mobilní.


Mezibuněčné kontakty:

Mezibuněčné kontakty lze podle počtu vrstev kontaktu, šířky mezibuněčného prostoru a jeho symetrie rozdělit do tří hlavních kategorií:

1. Zonula occludens (těsné spojení)
2. Zonula adhaerens (zpevňující kontakt)
3. Macula adhaerens (desmosom) je nejsložitější z těchto kontaktů. Tvoří jej diskoidní útvar



Intracelulární membrány:

Zhruba polovina objemu buňky je vyplněna organelami opět ohraničenými membránami. Jejich celková plocha je až desetkrát větší než plocha membrány obklopující buňku.

Celulární transportní systémy:

Transport látek na buněčné úrovni je možno rozdělit do dvou základních skupin tj. na paracelulární transport, kde je limitujícím faktorem především typ a funkční stav přítomný intercelulárních kontaktů, a na transcelulární transport, který je závislý na jednotlivých mechanismech transportu transmembránového. obr 5

Transport látek přes membránu

Základní transportní mechanismy buněčných membrán zjednodušeně znázorňuje obr. 6

Prostá difuze
Látky rozpustné v lipidech pronikají prakticky volně lipidovou dvouvrstvou. Kromě látek rozpustných v lipidech pronikají membránou prostou difuzí také některé malé neutrální molekuly, jako O2, CO2 a v některých případech i voda.

Prostup iontovými kanály
Velká skupina látek, především ionty a voda, prostupují přes membránu póry. Strukturálním základem těchto pórů je vodou naplněný kanál v transportním proteinu, kterým mohou difundovat malé molekuly.

Sekundární aktivní transport
Tento přenašečový systém je sám o sobě pasivní, ale je spřažen s jiným systémem spotřebovávajícím energii. Spřažený transport dvou látek týmž směrem je označován jako symport, transport opačným směrem jako antiport.

Primární aktivní transport
Probíhá proti elektrochemickému gradientu, což vyžaduje přísun energie. Nejrozšířenějším typem aktivního transportu je Na+-K+ pumpa.

Endocytóza a exocytóza
Řada látek nemůže pronikat ani lipidovou dvouvrstvou , ani transportními proteiny. Platí to např.pro cholesterol a proteiny. Přesto i tyto látky mohou prostupovat přes membránu uzavřeny do transportních vezikulů. Jejich vlastní prostup membránou umožněn endocytotickým a exocytotickým mechanismem.


Životní cyklus buňky

Většina buněk má schopnost reprodukce, některé vysoce specializované buňky však během vývoje tuto vlastnost ztratily(erytrocyty, neurony).
Život každé buňky je časově omezený. Nová buňka vzniká buněčným dělením a zaniká dalším dělením nebo smrtí. V průběhu životního cyklu buňky existují fáze, které mají podle druhu buněk určitou dobu trvání a v ní vymezený průběh zcela určitých metabolických pochodů. obr 7 Zánik buňky je zásadně možný dvěma zcela odlišnými mechanismy , nekrózou a apoptózou.

Nekróza
Nekróza je patologický proces , vyvolaný většinou toxickým, tepelným či mechanickým zevním vlivem,který vyvolává rozvrat iontové intracelulární homeostázy, což vede k dilataci endoplazmatického retikula, alteraci mitochondrií, zduření buňky a posléze k ruptuře plazmatické membrány a definitivnímu zániku buňky.

Apoptóza
Je oproti tomu mechanismus fyziologický. Je charakterizována kondenzací chromatinu, segmentací jádra,svinutím plazmatické membrány do vakovitých výběžků, konstrikcí jejich báze a postupným vytvořením tzv. apoptotických tělísek. obsahující části cytoplazmy a fragmenty jádra. Přitom organely v těchto tělíscích jsou většinou intaktní a schopná funkce . Tělíska jsou postupně fagocytována mikrofágy nebo funkčně obdobnými buňkami.


Mimobuněčná hmota

Tkáně se neskládají pouze z buněk. Podstatnou část jejich objemu tvoří mimobuněčný prostor, který je hlavně vyplněn složitou strukturou makromolekul vytvářejících mimobuněčnou hmotu.
Ta obsahuje velké množství různorodých polysacharidů a proteinů,které vznikají přímo na místě a tvoří zde organizovanou síť.
Lze rozlišit dvě skupiny extracelulárních makromolekul: základní substancí tvoří proteoglykany a do nich jsou zapuštěny vláknité proteiny. . Ty existují ve dvou fčníhc typech: převážně strukturní (kolagen, elastin) a převážně adhezivní (fobronektin, laminin).
detail článku   -   vlož reakci

RAKYTNÍKOVÝ OLEJ
Autor: Robin Kalis
Vloženo: 02.03. 2007
Jedná se o extrakt, který lze využít v mnoha směrech. Největší uplatnění má asi u regenerece pokožky celého těla, obzvláště u namáhané a podrážděné pokožky.
Široké uplatnění nachází v léčbě a prevenci žaludečních obtíží. Má regenerační účinky na žaludeční sliznici a tím ji chrání. Může být použit i jako antioxidant. Vřele doporučuji na očistu organismu...
detail článku   -   vlož reakci