| Ďáblův přítel IV. |
| Mág Smíchovský Vzhledem k výše uvedenému vzdělání můžeme Smíchovského považovat za jednoho z nejvzdělanějších českých (německých) hermetiků. Měl vynikající paměť a dokázal z hlavy citovat celé dlouhé pasáže knih. Smíchovského kabalistické a theurgické vědomosti oceňoval i František Kabelák, který se s ním a jeho přáteli scházel. Kabelák se zmiňuje, že Smíchovský byl nejen teoretikem, nýbrž i praktikujícím mágem. Ve sklepení U Zlaté lodi prováděl četné démonologické operace. Asistoval mu zde i další ze zapomenutých českých hermetiků de la Cámara. Ve Společnosti českých hermetiků Universalia Smíchovský přednášel o slovanské mystice, tajných lóžových společnostech a filozofii J. de Maistreho. Stýkal se i s dr. Janem Keferem, od nějž si půjčoval vzácné tisky z knihovny Národního muzea, nadto je spojoval zájem o theurgii. Jako soukromý docent přednášel v Římě o náboženských sektách, o této problematice se chystal napsat rozsáhlé dílo, ale nesehnal na něj peníze. Jeho znalostí si byli vědomi i nacisté, kteří jej zapojili do speciálních úkolů. Zmiňme snad jen, že měl posoudit využití magie pro válečné účely či zda mohou speciálně cvičené osoby telepaticky přenášet státní tajemství jiným osobám do ciziny. ,,Respekt vzbuzovaly nejen jeho ohromné znalosti, ale také jeho ohromná knihovna, umístěná ve velké samostatné místnosti, opatřená spletí četných regálů, kde bylo možno nalézt mnoho vzácných spisů z mnoha oborů. Smíchovský se však věnoval především studiu hermetismu, později theurgické a bohužel posléze i černomagické praxi. Knihy sbíral všude a posílal je z Itálie a z Francie domů v celých balících, objednával je z Německa i z Francie a poslal domů dokonce -- jak mi řekla jeho sestra Blanka Č. -- i bednu knih, které získal z jakési klášterní knihovny v Itálii, když tam sloužil jako voják rakousko-uherské armády. Byl posedlý knihami a shromáždil neuvěřitelnou sbírku vzácných tisků. Nezanechal však po sobě žádné písemné dílo, kromě překladů arabského súfisty Omara Chajjáma a hebrejské liturgie.“ (Milan Nakonečný) Poslední svědectví spoluvězňů dokládají, že se zoufalý Smíchovský, kterému nesvítala žádná naděje na propuštění z vězení uchýlil k ďáblu. Bez ustání prý opakoval starořeckou formuli pro jeho vyvolání, kterou si pamatoval. I to později přispělo k legendě, že Smíchovského odnesl ďábel. Smíchovský rozhodně nebyl jednoduchou osobností, která by zasluhovala jednoduchých soudů. Do našich osobností českého hermetismu však právem patří. V tomto článku jsem se pokusil podat autentické informace, které nejsou běžně dostupné. Případné zájemce o podrobnosti odkazuji na použitou literaturu. Gawin Ilustrace: Milan Fibiger a archiv autora Literatura: Jacobi, Walter: Golem metla Čechů, Praha 1942 Nakonečný, Milan: Novodobý český hermetismus, Praha 1995 a výsledky vlastního pátrání |