Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Záhady.cz (DataLite spol.s r.o.). Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele - společnosti DataLite spol.s r.o.
Kamenný pastýř

Pojedeme-li z obce Klobuky (nedaleko Slaného) do Telců, můžeme uprostřed pole navštívit nejznámější český menhir, kterému se odedávna říká Kamenný pastýř. Původně k němu patřilo ještě šest menších kamenů - oveček. Dnes už je tam ale nenajdeme.
K menhiru se váže pověst, že Pastýř při každém zvonění v kostelíku postoupí o jeden krok, který je veliký jako zrnko písku. Až přijde zkamenělý pastýř ke kostelíku v Klobukách, nastane konec světa. Konce světa se však nemusíte bát. Protože pokaždé, když zvoní na protější straně v Kokovicích, musí se kámen vrátit zpět.
Je zajímavé, že obzvláště Keltové považovali menhiry za ,,chodící kameny“. (Ostatně pověsti o chodících kamenech nám nejsou známy pouze z keltského prostředí.)
I tahle jistě mnohokrát převyprávěná klobucká pověst možná dokládá, že české menhiry patří do mnohem širšího kontextu, než se na první pohled zdá.
Milovníci megalitických staveb se snaží dokázat, že alespoň ty evropské tvořily jednotnou a propracovanou síť. Českým megalitům se intenzivně věnoval RNDr. Milan Špůrek, který je zakreslil do mapy a pokoušel se po vzoru zahraničních kolegů objevit geometrické, astronomické a případně další souvislosti. Srovnáním na mapě můžeme skutečně usuzovat, že menhiry na českém území vytvářely jeden celek.
Další otázkou, která se týká menhirů, jsou jejich podivné vlastnosti. Britští výzkumníci zjistili, že se velké procento menhirů vyskytuje v blízkosti nějaké geologické anomálie či určité fyzikální anomálie samy způsobují. Dokonce prý i tzv. zpívají, neboli v určitých momentech vydávají ultrazvuk.
Klobucky menhir zaujal i štáb TV Prima v roce 1998 při natáčení seriálu Záhady a mystéria. Na základě zkušeností ze zahraničí se pokusili tvůrci seriálu vyzkoušet, zda české menhiry vykazují nějaké anomální vlastnosti. Televizní pokus byl už v pořadí druhý. V roce 1994 zde totiž provedla pokusné geofyzikální měření skupina pražských badatelů. Výsledek všechny zúčastněné překvapil: Měření magnetického pole Země v předvečer slunovratu dne 20. 6. 1994 ukázalo těsně u menhiru anomálii zesílení magnetického pole. Ta se dala vysvětlit tím, že klobucký menhir je ze železitého pískovce, který je trochu magnetický. K nepochopitelnému úkazu však došlo při měření během východu slunce. Místo, kde byla anomálie největší, se pohnulo o přibližně jeden metr směrem na západ. Kámen při tom stále stál na svém původním místě.
Televize Prima se pokusila o nové měření menhiru v předvečer letního slunovratu roku 1998. Akustik Luděk Novák dokonce k menhiru nainstaloval citlivé zařízení schopné zachytit i ultrazvuk (!). ,,Zpívají-li“ britské menhiry, proč by neměly ty české? Bohužel tentokrát akustické ani geofyzikální měření anomálie u klobuckého menhiru nepotvrdily. Je otázkou proč. Je možné, že klobucký menhir nesouvisí s letním slunovratem, ale s jiným astronomickým svátkem. Stálo by za to vyzkoušet i další, třeba i nevýznamné dny.
Víme, že původní megalitický areál u Klobuk čítal dohromady sedm kamenů – pastýře a šest oveček. Britští badatelé zjistili, že pokud jsou kameny v určité soustavě (např. kruhu) dochází k interakcím. Klobucký areál je nekompletní (pastýři se jeho kamenné ovečky ztratily) a tudíž ,,nefunguje“, jako když byl úplný.