Překonání náboženství |
Křesťanství lze připsat zvláštní místo mezi ostatními náboženstvími, pokud je jejich překonáním. To tušil takový Rudolf Bultmann. Málo známý autor Pietro Archiati, z jehož knihy From Christianity to Christ jsem tu již jednou citoval, to také ví, ale to, co mu ze zahrnutí a překročení náboženství vzchází, není jako u Bulmanna nebo našeho Hejdánka plochá humanistická liberální morálka, nýbrž nová spiritualita a nová společenská aktivita. Dovoluji si přeložit několik vět ze závěru jeho knihy The Great Religions. Pathways to Our Innermost Being, Temple Lodge, Londýn 1998: "Náboženství budoucnosti skutečně transformuje lidské bytosti z poustevníků Země v nastávající občany kosmu... Tak se náboženství sjednocuje s vědou a stává se duchovní vědou, moudrostí a cestou života v nejobsažnějším smyslu. Sjednocuje se s uměním a stává se uměním života v nejširším smyslu, zvláště transformací sociálního organismu. Tak se náboženství stává vědou a uměním lidských bytostí a všeho lidského; věčným uměním, které činí celé tvorstvo lidským a vše lidské božským." Ivan Odilo Štampach Tento článek byl převzat ze stránek www.stampach.cz se souhlasem autorů. |