Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Záhady.cz (DataLite spol.s r.o.). Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele - společnosti DataLite spol.s r.o.
Klanopraška čínská

Rostlinné adaptogeny se stále víc dostávají do popředí zájmu. Jsou to rostliny s podobnými účinky jako například ženšen. Schizandra neboli klanopraška je jednou z těch, které je možné s úspěchem pěstovat i u nás třeba na zahrádce a nemusíme zbytečně utrácet peníze za drahé preparáty, které nám vnucují inzerce ze všech stran.

Klanopraška je opadavá keřovitá pravotočivá liána, která v prvních letech po výsadbě roste dosti pomalu. V našich podmínkách začíná růst zrychlovat většinou tak třetím rokem a dorůstá podle podmínek až do délky 10 a více metrů. Listy jsou světle zelené, později žloutnou. Zdřevnatělé stonky příjemně voní. Má velmi mělký kořenový systém, proto roste lépe tam, kde je v letních měsících dostatek vláhy. Nevhodné jsou těžké málo propustné hlinité půdy. Pro klanoprašku jsou vhodné půdy vlhké a dobře odvodňované. Protože se jedná o liánu, vyžaduje pro svůj růst oporu, po které se může pnout. Pro výsadbu na trvalé stanoviště je nejlepší časné jaro, ještě než začne růst.

Klanopraška pochází z Dálného východu a je přizpůsobená vnitrozemskému podnebí. Snáší i silné mrazy do -35 °C, ale po zahájení vegetačního období bývá v našich podmínkách poškozována jarními mrazíky. Je-li to možné, snažíme nástup vegetace pokud možno oddálit. Pro mladé rostliny je vhodná na zimu ochrana přikrytím. Velmi vhodné je pro ni mulčování po celý rok, protože v létě pomáhá udržet vláhu v půdě a v předjaří brání přílišnému prohřívání povrchových vrstev půdy a tím i předčasnému rašení.

Rozmnožování je nejsnadnější vegetativní z kořenových výhonků, které silnější mateční rostlina vytváří v poměrně velkém počtu. Generativní rozmnožování je již obtížnější, protože stratifikace semen je u klanoprašky nutností. Dokončení vývoje semen totiž proběhne právě při stratifikaci. Praktické provedení spočívá v uložení semen po sběru na 3 - 4 měsíce při pokojové teplotě a potom asi na 2 měsíce před vlastním výsevem do vlhkého hrubozrnného písku při snížené teplotě (kolem 5 °C, nejlépe v chladničce). Mladé semenáče mají jemný kořenový systém a rostou z počátku velmi pomalu (roční přírůstek je několik cm).

Tři až čtyři roky po výsadbě na trvalé stanoviště začne nasazovat klanopraška krémově bílé až narůžovělé vonné květy (v prvních letech zpravidla pouze samčí), a v dalších letech se objeví i plody. Bobule o průměru do 1 cm jsou šarlatově červené a narůstají podobně jako rybíz v hroznech.

Klanopraška se pěstuje jako léčivá rostlina. Obsahové látky posilují nervovou soustavu, zvyšují duševní i fyzickou aktivitu, působí protidepresivně, zahánějí spánek a snižují únavu. Klanopraška se řadí k takzvaným adaptogenům, tedy látkám, zvyšujícím odolnost organismu při zátěži a v extrémních podmínkách. Podobné účinky má například Eleuterokok (Čertikus, čertův kořen, Eleuterococcus senticosus), případně také žen-šen, Rhodiola rosea a další. Užívání klanoprašky nemá žádné vedlejší negativní účinky a schizandrin, který je obsažen ve všech částech rostliny, působí blahodárně na lidský organismus. Preparáty ze semen a plodů klanoprašky mají povzbudivý účinek na centrální nervovou soustavu, stimulují cévní činnost a dýchání. Na čaj používáme zelené listy. Lihová tinktura ze semen a plodů se používá jako prostředek zvyšující pracovní schopnost, posiluje organismus při silném fyzickém vypětí, fyzické a intelektuální únavě, ospalosti a depresivních stavech. Preparáty z klanoprašky jsou kontraindikovány při zvýšené nervové vzrušivosti, nespavosti, zvýšeném arteriálním tlaku a při poruchách srdeční činnosti. Vysoký obsah vitaminu C a ostatních látek (schizandrin, schizandrol) zařazují rostlinu mezi nejcennější druhy harmonizátorů lidského organismu. U nás se klanopraška pomalu šíří mezi amatérskými pěstiteli, ale širší veřejnosti zůstává stále málo známou. Šťáva z plodů klanoprašky se používá v potravinářském průmyslu při výrobě likérů a konzervovaná je využívána k výrobě nealkoholických nápojů. V případě potřeby se dá použít přímo i listí, třeba v létě při úpalu je dobré rozžvýkat a sníst několik listů. Další možnost je nasušit si listí na zimu a také použít prořezané výhony, rozřezat je na menší části, usušit a používat na přípravu čaje. Je ale zapotřebí upozornit, že dlouhodobé předávkovávání může mít přece jenom vedlejší účinky, může vyvolat takzvanou "ženšenovou nemoc", tedy opačný účinek, než je očekáván (únava, nespavost a pod.).

JiHo

Tento článek byl převzat ze stránek Jitřní země se souhlasem autorů.