| NÁVRAT KRUHOTVŮRCŮ II. aneb konec jedné pohádky |
| DRUHÁ ZPRÁVA O SEZÓNĚ CROP CIRCLES 1999 V ČESKÉ REPUBLICE Ó posvátný „Crop Makere“ kdepak jsi? Toť hlavní otázka jest. Abych popravdě odpověděl, skutečně nevím, kde tento „Tvůrce“ může být, ale asi někde hodně daleko, protože letošní sezóna p r a v ý ch piktogramů u nás i ve světě stojí opravdu lidově řečeno za „starou belu“. Ne, to není skepse, to jsou pouhá fakta, která nemusí být ani fantastická. Situace v Anglii není nijak valná a totéž se dá říci o podobném stavu na „českém poli“. Ostatně o tom jste se mohli dočíst ve zprávách od našich kolegů Petra Nováka a Alice Brabcové ze společnosti Sirius. No, zanechme reklamy a pojďme se podívat tentokrát na „pole moravské“, kde je situace bohužel ještě více tristní, ale… . Rád bych vám zde předložil zprávu o průzkumu piktogramů z okolí Třebíče, Zlína a Uherského Hradiště. O situaci na Brněnsku vás již krátce informoval náš kolega Jiří Křáp, takže Brno můžeme vynechat. Vydejme se tedy za poznáním do Českomoravské vrchoviny a krásných koutů jižní Moravy. Račerovice Jednoho krásného dne jsem si koupil noviny a hle, na titulní stránce se „tetelil“ krásný „podkovoidní“ obrazec nalezený dne 28.7.1999 u obce Račerovice v okrese Třebíč. Zrovinka jsem vyrážel na svou rodnou Moravěnku a tak se mi „šiklo“, že se piktogram nachází právě na cestě tam. Ani jsem nijak nebloudil, když tu se přede mnou objevil onen nádherný útvar. Musím přiznat, že jsem v tu chvíli obdržel značnou dávku nadšení, což mi každý badatel může jen závidět, protože je to ten nejkrásnější pocit. To, co však následovalo poté už nebylo nic záviděníhodného. Ihned po vstoupení na ono místo se má euforie vytratila tak rychle, že jsem ji už poté nemohl vůbec nalézt. Domněnka, že se piktogram na fotografii nacházel uprostřed pole a že k němu nevedla žádná pěšinka, se ukázala býti tou nesprávnou a myslím si, že jsem se nechal až příliš unést „jistými emocemi“. Musím vás, ostatně i sebe, zklamat. Nyní je totiž na čase uvést fakta, která nejsou zrovna potěšující. Tato „obilná rytina“ nacházející se v pšeničném poli přibližně pět metrů od okraje lesa, meřila zhruba 20 x 16 metrů a skládala se z propojené podkovy, která byla vyplněna třemi kruhy o průměru přibližně tří metrů. Jistou zajímavostí zde byl „ocásek“ tvořený kruhem a blíže nespecifikovaným útvarem. Podrobný popis viz obrázek č. 1. Klasy byly položené proti chodu hodinových ručiček, přelomené v rozmezí několika centimetrů nad zemí nebo úplně vyvrácené. Někdo zde patrně řešil menší dilema s pokládáním stébel u přechodů. A nevyřešil. Vlastně to vše jistým způsobem ručně „uklidil“. No, to víte, co prkno nezvládne, to ručky hravě „zmáknou“. V tomto případě ani to ne. Zblízka vše vypadá úplně jinak než na fotografiích, takže pokud jste viděli tento „skvost“ někde v novinách a říkáte si, že to není možné, věřte mi, je. Vše totiž není na první pohled tak dokonalé, jak se zpočátku zdá. Inu opustil jsem tedy toto hezké místečko s poněkud divnou „kovářskou“ tématikou a vyrazil jsem na Moravu. Kostelec u Zlína Další den ráno 30.7.1999 jsem odjel do malebné vísky Kostelec, nacházející se asi 5 km od Zlína, kde se měl údajně vyskytovat „velký“ obrazec. A skutečně, po chvilce hledání jsem jej objevil. Z dálky vypadal vskutku rozsáhle. Ale jak to tak bývá, člověk se přibližuje, přibližuje a chladne, chladne až… . Při podrobném „mapovaní“ jsem zjistil, že jsem totálně zmaten a že nevím, co všechno k této „multiprstencoidní záležitosti“ vlastně patří. Ke zmatku také přispěl fakt v podobě různých pěšinek, které vedly někam „mimo“. Naštěstí jsem si s sebou vzal pomůcku zvanou „máti“. Spolu jsme se dobrali přibližně ke stejnému výsledku, který můžete vidět na obrázku č. 2. Nechci, abyste si mysleli, že situace byla tak strašná, ale sám jsem se divil tomu, jak taková „nepěknost“ může vůbec vzniknout. No, alespoň jedna záhada. Musím rovněž konstatovat, že piktogram byl již hodně stár a vzhledem k poloze zde musela být dosti velká návštěvnost. Pojďme se tedy podívat na detaily. Tento útvar se nacházel zhruba deset metrů od polní cesty. Skládal se ze tří prstenců a čtyř opět nespecifikovaných „poleženin“. Rozměr bych odhadoval asi na 30 m, ale nejsem si jist, co vše měl obrazec obsahovat, takže tento údaj nemusí být přesný. Stébla byla položena proti směru hodinových ručiček, a jak už to bývá zvykem, opět polámaná, vyvrácená nebo utrhlá s odhozením mimo. Tak toto není už vůbec potěšující, co říkáte? Podrobnější výzkum jsem už raději neprováděl a s příslovím „tady už letos pšenka nepokvete“ jsem ještě téhož dne odchvátal na průzkum do Hradiště. Kostelany u Uherského Hradiště Po vydatném obědě jsem se vydal do Kostelan, kde se nacházela formace dvou jednoduchých kruhů, znázorněných na obrázku č. 3. Je to neuvěřitelné, ale tyto kruhy tu ležely již čtrnáct dní. I když se podrobily „vlasové úpravě“, což je v tomto období běžné, byly stále dobře rozpoznatelné. Abych řekl pravdu, udělaly na mě velký dojem. Skutečně zde platilo „v jednoduchosti je krása“. Když jste se podívali do jejich středu na odraz od slunce, mohli jste spatřit spirálovitý efekt podobný liniím na gramofonové desce. Řekl jsem si, že by už konečně…? Kdepak bohužel i zde mám vážné podezření, že se jedná o padělek. Ostatně posuďte sami. U pravých, ale i padělaných piktogramů se obilí obvykle opět napřímí, anebo se o to alespoň pokusí. V tomto případě nic, vše bylo v jedné rovině, jako kdyby to někdo pořádně zatížil. Stébla byla většinou „vyvrácená“, ale toto „vyvrácení“ bylo podivné v tom, že zde nebyly vidět kořínky. Vše tedy vypadalo jako by byly klasy zohlé, ale ohnutí se v tomto případě jevilo jako velmi nepatrné. Říkám si, to je zvláštní a začal jsem s pořádným, detailnějším průzkumem. Později jsem objevil i zlomená stébla, která se nalomila o drobné hroudy hlíny. Moje hypotéza, tedy zní, že zde někdo použil nářadí podobné válci. Ten však musel být dost těžký a kdyby jej kdokoli použil, musel by tuto pomůcku přitáhnout s sebou, což by se projevilo v podobě širších pěšin. Tímto apeluji na vás, čtenáře! Pokud máte fotografie nebo jste byli u čerstvé formace jako první, ozvěte se do redakce nebo kontaktujte společnost Sirius. Je to důležíté, protože pokud by zde žádné větší pěšiny nebyly, znamená to, že má hypotéza není pravdivá a že zde tedy muselo být použito jiné nařadí, což by ale podstatně zkomplikovalo padělatelům práci. Mimochodem kruhy byly přece jen dva a pokud by jej vytvářeli dva rozdílní padělatelé, popř. ten samý padělatel, nebyly by tak identické (což je zvláštní). Ovšem musíme brát v úvahu další fakta, jako je například železniční trať, která zde tvoří jakýsi ochranný štít před silniční komunikací, což by padělatele při tvorbě jen zvýhodňovalo. Mimochodem tato železnice je rovněž důležitou komunikací a mohli by se tak najít svědci, kteří třeba něco viděli. Totéž platí pro piloty, poněvadž v okolí je i velké letiště (Kunovice). Dalším zajímavým poznatkem bylo to, že rostlinky byly položeny po směru hodinových ručiček, což je také podivné. Že by zkušený padělatel nevěděl, že „pravé“ piktogramy mívají směr položení opačný (toto nemusí být rozhodující faktor pravosti)? Že by to byl nějaký projev originality? Nebo že by skutečný „Crop Maker“ změnil svůj způsob provedení, když vidí, jak ho nějaký „břídil“ napodobuje? Možná… . Myslím, že dohadů zde bylo vyřčeno opravdu hodně a že bychom se měli spíše snažit o to, jak této problematice lépe porozumět. Otázkou je, čemu máme porozumět dříve, posvátnému „Crop Makerovi“ nebo lidské blbosti? Třeba ani jednomu. První uvedený je pro nás totiž přitažlivý prostě tím, čím nás může sám udivit nebo překvapit, byť je to „živá Země“, nějaký „extrál“ nebo cokoli jiného. A to druhé uvedené pro změnu udivit nemůže vůbec. Navíc si o problematice piktogramů v ČR myslím své. Byl jsem překvapen, že se naše země řadí téměř na druhé místo ve světě, kde se tento fenomén vyskytuje. Spousta míst u nás je podle mě bez tzv. LEČK (Lokalita s Energií a Časovou Konjunkcí), což mě při výskytu tolika obrazců dosti udivuje. Na druhou stranu znám i pár „vyvolených míst“, které v minulosti nezklamaly. Podrobněji se o LEČK nehodlám zmiňovat. Prozradím jen, že tato „vyvoléná místa“, kde se nalézají pravé piktogramy, jsou silně spjata s minulostí, avšak jěště silněji s budoucností. Prvky minulosti můžeme nalézt, ale s prvky budoucnosti je to složitější. No, každý z nás má nějakou teorii a já jsem rád, že si tu svou mohu při výzkumech alespoň částečně ověřovat. Kromě těchto tří lokalit byly ještě piktogramy nalezeny na Brněnsku, Kyjovsku, Novo Jičínsku, Valašsko Meziříčsku, Ostravsku a Šumpersku. Ve všech těchto případech se však nejedná o nic (z hlediska pravosti) převratného. Co dodat závěrem? Sezóna piktogramů tedy definitivně skončila. Byla taková jaká byla a ne taková jaká měla být. Uvidíme příští rok. Pokud to jen trochu půjde, budeme vám přinášet ty nejpřesnější informace o dění a vývoji jak tohoto fenoménu, tak i dalších záhad, ať už publikovaných ve FF nebo na připravovaných internetových stránkách společnosti Sirius. Bude to ale vyžadovat také trochu vaší aktivity, protože není v našich silách vše zvládnout. Proto se ničeho neobávejte a volejte nebo pište právě sem, k nám, do společnosti Sirius, kde vaše mystické poznatky velmi rádi prošetříme! Marek Krištof Sirius - společnost zkoumající paranormální aktivity |