Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Záhady.cz (DataLite spol.s r.o.). Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele - společnosti DataLite spol.s r.o.
Proč lidé chodí rádi k léčitelům

Žijeme v epoše globálních společenských změn a internetu. V téže epoše však současně dramaticky rychle narůstá zájem o metody tzv. alternativní medicíny, často neuvěřitelně nevědecké a šarlatánské. Podobně jako v zemích EU, i u nás se o širokou škálu těchto metod zajímá téměř 75 procent občanů. Podle sdělení Sdružení lékařů a terapeutů je v ČR v alternativní medicíně vyškoleno téměř 6500 lékařů.

Nepřehledné metody

Neúspěšné úsilí léčitelů z počátku devadesátých let, jehož cílem mělo být zajištění odpovídající erudice těch, kteří metody poskytují, a eliminace možného poškození zdraví léčených, dnes podporuje i řada lékařů. Je nutné rozlišovat mezi poctivými a poučenými alternativními postupy a nezodpovědným podváděním. Po neúspěšném jednání s ministerstvem zdravotnictví se zástupci Sdružení lékařů a terapeutů s touto iniciativou obrátili i na vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba. Množství léčitelských alternativních metod je nepřehledné. Sahá od bylinkářství přes homeopatii či akupunkturu až po léčbu tisícovky kardiaků z USA léčených prostřednictvím modliteb lidí v Jižní Koreji, o němž před nedávnem na semináři Akademie věd ČR referoval profesor Reiniš z kanadské univerzity Waterloo. Je otázkou, podle jakých kritérií rozlišovat mezi přijatelnými a zavrženíhodnými alternativními postupy. Ještě naléhavější však je zamýšlet se nad příčinami jejich expanze. Je nutné je hledat v samé podstatě současné medicíny, přísně orientované na biologické vědy a techniku. Tato orientace na straně jedné dovedla medicínu k úspěchům v podobě transplantace srdce, objevu nových léků v boji proti AIDS či přenosu kmenových buněk, na straně druhé ji přivádí do problémů, které již nejsou zmíněnými postupy řešitelné. Moderní medicína sice disponuje specialisty na každý lidský orgán, ale zcela se z ní vytratil komplexní, celostní pohled na člověka ve zdraví a nemoci. Ten si naopak přisvojili léčitelé. Do ordinací lékařů přitom denně proudí zástupy pacientů, jejichž tělesné obtíže mají výrazný psychosociální kontext. Tito lidé naléhavě potřebují především vstřícnost, pochopení, srozumitelné vysvětlení a uklidnění. Místo něj jsou však vystaveni nekonečnému, časově, profesně i finančně náročnému stereotypu diagnostických zákroků a léčebných postupů. Ty nejenže často nevedou k jasnému závěru a vymizení obtíží, ale v mnoha případech dále zvyšují úzkost, neklid a nervozitu. Zvláště když lékaři, místo aby svoje metody přizpůsobili lidem v nouzi a úzkosti, naopak vyžadují, aby se nemocní podřídili "všemocné" technologii!

Pacient chce porozumění

Nelze se divit, že vysoké procento populace odvrací pozornost od vědeckotechnické medicíny a upírá naděje k medicíně alternativní. Sama medicína se tím, zbavena mezilidské komunikace, stává nechtěnou obdobou šarlatánství skrytou za technikou. Zatímco léčitelé zpravidla kvalitní informace a technologie postrádají, ale o to více těží ze sugestivního účinku osobního setkání, vědecká medicína nedostatkem informací sice netrpí, stále více s nimi však pracuje mimo jakýkoliv vztah. Lékaři jsou všemocnými kněžími, kteří zprostředkovávají pomocí nesrozumitelné liturgie komunikaci mezi zdravím a životem pacientů a "svatou medicínou". Tento rozpor většina pacientů cítí, u léčitele vyhledává, a mnohdy i nalézá vyslechnutí a porozumění. Pacient pak vděčně přijímá a draze platí i za nepoctivé kouzlení a balamucení. Opakovaně jsem v ambulantní praxi měl možnost se seznámit s problematikou pacientů, kteří vyhledali pomoc léčitele. Ve většině případů byli léčitelé lidmi, kteří se vyznačovali nejen hlubokou neznalostí lidského těla, ale i psychiky. Bylo přitom překvapující, že tito léčitelé pacientům bezostyšně zprostředkovávali jejich potřebu magie, aniž sami v magii věřili nebo o ní jako o skutečné lidské potřebě byli seriózně informováni. Domnívám se, že legislativní úprava léčitelství je nejspíše potřebná, ale její smysl se ozřejmí teprve poté, až si sama medicína přizná svoje fatální selhání a nastolí ve svém působení hluboce lidský přístup lékaře k pacientovi založený na vztahu vzájemné důvěry a kvalitní komunikaci, respektující jeho zcela individuální způsoby stonání i psychosociální souvislosti drtivé většiny jeho zdravotních obtíží.

Jan Hnízdil
(Autor je lékař)

NEWTON Information Technology, s. r. o., Copyright (c) 2003
Zdrojem zpráv je MFDNES, MAFRA, a.s. Copyright (c) 2003;13.12.2003;str.06


Tento článek byl převzat z WM magazínu se souhlasem autorů.