Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Záhady.cz (DataLite spol.s r.o.). Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele - společnosti DataLite spol.s r.o.
Rozchodnice růžová

Zlatý kořen, neboli Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) je další s rostlinných stimulátorů - harmonizátorů. Na rozdíl od žen-šenu je dá snadno pěstovat i rozmnožovat.

Rhodiola rosea (syn. Sedum roseum) je vytrvalá bylina z čeledi Crassulaceae, tlusticovitých. Má tlusté a masité oddenky zlatavé barvy (odtud i název “zlatý kořen”), které mohou dosáhnout hmotnosti až 0,9 kg. Rostlina vytváří několik krátkých nevětvených lodyh, vyrůstajících z chudé listové růžice. Střídavé a přisedlé listy jsou vejčité až kopinaté, šedozelené barvy, dužnaté, celokrajné nebo s několika zuby v horní části čepele. Květenství je mnohočetný chocholík složený ze čtyřčetných květů. Koruna u samčích je žlutavá až hnědočervená, u samičích je zakrnělá. Plod je měchýřek asi 5 mm dlouhý, červenavé nebo zelenavé barvy s množstvím drobných hnědých semen.

Rozchodnice růžová má poměrně velkou oblast rozšíření. Roste ve vyšších polohách na Dálném východě, v Karpatech, ale také v horách západní, střední i jižní Evropy, v Malé Asii a v Mongolsku. Na Slovensku se s ní setkáme v Tatrách a na Malé Fatře; je zde však zákonem chráněná. Na druhé straně se dá velmi dobře pěstovat ze semen nebo dělením masitých oddenků. Dá se často koupit i na skalničkářských výstavách. Pro pěstování vyžaduje v našich podmínkách slunné stanoviště, nesnáší vysokou hladinu spodní vody a zamokřená stanoviště. Nejlépe jí vyhovuje propustná humózní půda.

Semena vyséváme na jaře, případně i na podzim. Při jarním výsevy klíčí asi po měsíci, předpěstování je vhodné v nádobkách a na trvalé stanoviště vysazujeme silnější rostliny už na podzim téhož roku. Při vegetativním množení použijeme koncem léta silné oddenky tak, aby na každém řízku byly puky. Řízky uložíme do nádob se zeminou a ponecháme přes zimu v bezmrazé místnosti. Na jaře výsadíme nové rašící rostliny na záhon. Vegetativně množené rostliny je možné sklízet druhým rokem po výsadbě, při generativním množení až třetím rokem.

Hlavními obsahovými látkami jsou flavonoidy (tricin a rhodionin), dále rosiridol a rosiridin, heteroglykosidy, steroidy (např. ß-sitosterol), ale i velké množství organických kyselin, např. kyselinu citronovou, vinnou, jablečnou, jantarovou, fumarovou, gallovou aj. Dále jsou přítomny silice (0,8 až 4 procenta), třísloviny (až 20 procent) a široké spektrum mikroelementů.

Tonizující účinky této rostliny jsou známy na Altaji již více než 400 let. Pro místní obyvatelstvo byla prostředkem zvyšujícím pracovní schopnost i léčícím některé nemoci. Má pozitivní vliv na astenické stavy po infekčních nemocích, intoxikacích, fyzických a duševních traumatech. Dále se uvádí její protihorečnatý účinek, léčení žaludečních a některých gynekologických chorob. Aktivuje funkci štítné žlázy, ale také zvyšuje krevní tlak. Při stavech vyčerpání a nespavosti z nervozity přípravek z rodioly upraví spánek, chuť k jídlu a navodí i psychické uklidnění. V Rusku a některých dalších zemích jsou k dispozici nejen léčivé extrakty, ale také tonizující nealkoholické nápoje. U nás se zatím s preparáty z rozchodnice růžové nesetkáme, proto zbývá jen vlastní pěstování a domácí příprava galenik. Protože vařením se ničí účinné látky rodioly, je lépe připravovat nálev z práškovaného oddenku za studena, případně používat extrakt v 30% alkoholu, nebo přímo práškovaný oddenek. Také u rodioly je vhodné nepoužívat dlouhodobé a nadměrné dávkování.

Jiří Holub

Tento článek byl převzat ze stránek Jitřní země se souhlasem autorů.