Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Záhady.cz (DataLite spol.s r.o.). Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele - společnosti DataLite spol.s r.o.
Základní logika aneb proč mimozemšťané, proč právě teď a proč je vše tak jak je - otázka 1

Všichni skeptici, kteří od základů odmítají představu Země jako planety navštěvované mimozemskými civilizacemi a pohádkovou karikaturou malého zeleného mužíčka s anténkami zesměšňují jednu z těch úplně nejdůležitějších otázek lidstva, pokládají přes svou veškerou a úpornou snahu ve skutečnosti jen mnoho variant několika základních otázek či argumentů, proč by mimozemšťané na Zemi prostě přistát nemohli. Ač mám také rád odpověď „Ne zelení, oni jsou šedí!“, přesto bych chtěl trochu seriózněji, v regulích a s otevřenou hlavou odpovědět na všechny tyto otázky, které musí napadat každého normálního člověka s alespoň základem logického myšlení. Těmito otázkami jsou:
1) Z čeho usuzujeme na život mimo tuto planetu, natož pak inteligentní?
2) Jak by se k nám mohli mimozemšťané dostat? Nejsou snad vzdálenosti ve vesmíru nepřekonatelné?
3) Proč by nás měli mimozemšťané navštívit?
4) Proč by měli mimozemšťané navštívit zrovna nás? Koneckonců mají na výběr 200 miliard jiných hvězd ve vlastní galaxii.
5) Proč by se měli pro podobnou návštěvu rozhodnout zrovna teď, v několika posledních tisíciletích? Jak mohli vědět, že na Zemi je inteligentní život a na jakém vývojovém stupni se dokonce nachází?
6) Proč by proboha měli vypadat jako lidé, natož pak aby podobně mysleli nebo cítili!?
S těmito otázkami se budeme v seriálu „Základní logika…“ setkávat pravidelně a byli bychom rádi, pokud přijdete na nějaké další, abyste nám je ihned napsali, abychom se na ně mohli pokusit odpovědět. Teď se ale podívejme na první a nejzákladnější otázku – otázku života ve vesmíru.

1) Z čeho usuzujeme na život mimo tuto planetu, natož pak inteligentní?

Velkou část otázky mně sebral ještě poměrně nedávný (ze srpna 1996) důkaz života ve vesmíru – slavný meteorit nalezený v Antarktidě pocházející z Marsu, s označením ALH84001, který byl mimochodem nalezen dlouhých a nepochopitelných 12 let před tímto „spěšným“ oznámením výsledků jeho výzkumu. Tento na první pohled nudný kousek skály starý 15 milionů let skrývá zkameněliny více než 3 miliardy let starých mikroorganismů z Marsu a tedy nepopiratelný důkaz života ve vesmíru, nepocházejícího z této planety. Za nedlouho poté byl objeven další meteorit se známkami života tentokráte z prostoru mimo naši sluneční soustavu nebo z její okrajové části. Jde o meteorit jménem Murchinson objevený v srpnu 1997.
Mnozí lidé si představují, že vesmír je neuvěřitelně pustý a sterilní. To je ale naprosto mylná představa. V posledních letech byla díky radioastronomii odhalena ve vesmíru spousta molekul, včetně organických sloučenin. Den co den jsou objevovány nové a nové planety a obrovské zásobárny životadárné tekutiny – vody. Pro tu ale nemusíme chodit až do dalekých končin naší a jiných galaxií, stačí se podívat na náš Měsíc, na Mars, Jupiterův satelit Europa, který je přímo vodním rájem, vodu najdeme i na spoustě dalších těles sluneční soustavy, včetně nejvzdálenější planety Pluta. Ovšemže od molekul k jednoduché buňce je daleká cesta, ale to, že byla již mnohokrát vykonána, kromě čisté logiky, dokazuje nejen meteorit ALH84001, ale i nejstarší kamenné usazeniny Země, horniny vyskytující se v jihozápadním Grónsku. Jejich organický původ objevil geolog prof. dr. Hans-Dietrich Pflug z giessenské univerzity, a při svém stáří asi 3,8 miliard let jsou tyto skalnaté vrstvy starší než vše, co kdy bylo paleontologicky pitváno. Až 3% křemence z grónské kamenné horniny sestávaly z uhlíku organického původu, avšak z doby, kdy neexistoval na Zemi žádný organismus, který by dokázal takové množství biomasy vyprodukovat. Existují i další důkazy o životě ve vesmíru, mnohem starším než ten pozemský. Murchinsonův meteorit, který dopadl tuším před 33 lety v Austrálii, je o 800 milionů let starší, a skrývá tytéž buněčné struktury jako grónský materiál. A pravotočivost 12 ze 17 aminokyselin meteoritu, se kterou se na Zemi sotva setkáme, z něj dělá mimozemský organický materiál. Všechny tyto důkazy se ale stávají jen vedlejšími důkazy mimozemského života, v porovnání s uznávaností meteoritu ALH84001 se svými fosíliemi jednoduchých mikroorganismů, jednoznačným a nejoficiálnějším důkazem mimozemského života ve vesmíru.
Statistikou a filozofií, ke kterým stačí základ logického myšlení, dojdeme nejen k závěru vesmíru přebohatého na primitivní život, ale, nejsme-li vázáni nějakým „antilogickým“ náboženským fanatismem a „superegoismem“, i k závěru vesmíru přebohatého na inteligentní život. Zahrajme si čistě logickou hru s čísly. Jen v naší galaxii existuje odhadem 200 miliard stálic. Dalo by se předpokládat, že každá hvězda bude mít i své satelity – planety. Buďme ale raději pesimisti a předpokládejme, že planety má jen každá desátá stálice. Z toho vychází minimálně 20 miliard planet v naší Mléčné dráze. Kolik z nich obíhá kolem své mateřské hvězdy obklopeno ekosférou, životadárnou zónou? Pouze jedna z deseti? Zbývají 2 miliardy těchto planet. Na kolika z nich se vyvinula atmosféra se životem? Jen na každé desáté? Prosím: 200 milionů. Kolik z těchto životních forem dospělo až do stupně technické inteligence? Každá desátá? To dělá 20 milionů. Příliš mnoho? Jen každá stá? I dva miliony jsou přebohatě dost. A kolik z těchto technicky vyspělých civilizací podniká mezihvězdné lety? Každá desátá? Každá stá? Z toho vyplývá, že existuje 200 anebo přinejmenším 20 tisíc civilizací vesmírných cestovatelů. Přitom tyhle počty ani nejsou nijak optimistické. Moderní astronomové se přiklánějí k tomu, že každé druhé slunce má oběžnice. Nejčastějším protagonistou této hry s čísly je slavný zakladatel archeoastronautiky Švýcar Erich von Däniken. Výchozí pozicí této úvahy je ale 200 miliard hvězd jen jediné, naší galaxie. Co ale ostatní miliardy galaxií? Víme již, že miliardy let dříve než na Zemi existoval už jinde život. Je jen otázkou času, kdy se někdo, stejně jako s meteoritem z Marsu, rozhodne najedou po mnoha letech spustit mediální kampaň o životě mimo naší sluneční soustavu, s nějakým dalším meteoritem či jiným důkazem, tentokrát třeba o kus dál z nějaké sousední sluneční soustavy. Tyto životní formy měli přiměřeně víc času, aby se vyvinuly do inteligentní formy. Neexistují pražádné přesvědčující důvody, jež by mluvily proti inteligentnímu mimozemskému životu.

Dalibor Novák