| Cesty životodárné vody 4/4 |
| V průběhu let 1951-52 byly na stanici pro zkoušení umělých hnojiv prováděny testy s použitím strojů vyrobených ze železa, ze železa s přidaným síranem měďnatým a na třetí ploše pouze z mědi. Opět se ukázalo, že měděné stroje měly pozoruhodné výsledky. V roce 1948 Viktor podepsal kontrakt s jednou společností v Salzburgu na výrobu velkého množství měděných pluhů. Avšak než bylo uzavření smlouvy dokončeno, Viktor byl navštíven ředitelem salzburského finančního úřadu. Účelem ředitelovy návštěvy bylo získat určité procento z Viktorova zisku, protože v té době pobíral podíl ze zisku průmyslu na výrobu dusičnanů za povzbuzování sedláků, aby používali více umělých hnojiv. Kdyby sedláci vyměnili své pluhy za měděné, poptávka po dusičnanech by se neustále snižovala, a tak ředitel žádal kompenzaci. Viktor se rozhněval a vyhodil ho. Avšak krátce poté byla smlouva touto společností vypovězena a zástupci z místní zemědělské společnosti začali zemědělce varovat před používáním měděných pluhů, protože by to vedlo k nadprodukci a následnému poklesu cen. Avšak v roce 1950 Viktor, Rosenberger a ještě jeden inženýr obdrželi patent na metodu potahování aktivního povrchu zemědělských strojů mědí. Viktor dále pokračoval ve vývoji svého pluhu, všímal si jeho pohybu půdou a soustředil se na to, zda konvenční pluh funguje správně z biologického hlediska. Opět pracoval na principu, že půda by se měla pohybovat dostředivým způsobem a na základě pozorování přírody zkonstruoval spirálovitý pluh založený na pohybech krtka. Stočené lopatky pluhu znamenaly, že ten pronikal do půdy téměř bez odporu, v důsledku čehož nedocházelo k zahřívání půdy, které vedlo ke ztrátě půdní vlhkosti, vlivem tření a tlaku. Účelem konstrukce spirálovitého pluhu bylo pouze obracení půdy. Viktor byl proti hluboké orbě, protože se tím pouze narušovala práce mikroorganismů a převracela přirozená úroveň vrchní půdy. Zdá se, že z Viktorových návrhů pro udržování teploty a vlhkosti půdy s použitím mědí potaženého spirálovitého pluhu by měly největší užitek suché oblasti země, které se díky změnám na zemi stávají stále suššími a jejich obyvatelé mají stále větší nedostatek potravin a pitné vody. Mezitím v industrializovaném světě stéle větší používání a následná potřeba umělých hnojiv degraduje a otravuje půdu a pitnou vodu. Viktor také navrhnul způsob vytváření kompostu, který zvyšoval vitalitu půdy a její odolnost proti škodlivým mikroorganismům a chorobám rostlin. Byl zásadně proti používání fosfátu, protože to je vedlejší produkt pecí, který odčerpává půdě její sílu, a jakýchkoli umělých hnojiv, jež se vyrábějí s použitím ohně nebo vysoké teploty. Ty podle něho narušují životní procesy a produkují potraviny, které jsou při dlouhodobé konzumaci škodlivé lidskému tělu, vysávají fyzickou a duševní energii osobě, jež je jí. Viktor také věnoval mnoho pozornosti návrhům vodovodních trubek, které vodě umožňovaly spirálový pohyb. Tyto trubky se měly samozřejmě vyrábět z vhodných ekologických materiálů. V roce 1952 Viktor a jeho syn Walter byli pozváni na technickou univerzitu ve Stuttgartu profesorem Popelem, který se zabýval řízením vodních zdrojů, aby se podílel na jejich experimentech. Původním záměrem bylo zdiskreditovat Viktorovy myšlenky, ale v průběhu výzkumů byl profesor překvapen, že výsledky potvrdily Viktorovo chápání vlastností a principů vody a jejího pohybu. V tomto období života měl Viktor za sebou mnoho let vyčerpávající práce, strádání během války, nedostatku peněz, obtížných výzkumů a zoufalství z toho, že lidstvo devastuje naši milovanou Matku Zemi. Jeho organismus trpěl slabým srdcem a astmatem. V zimě 1957/58 Viktora navštívili dva Američané, kteří k němu přišli díky nedávné publicitě o jeho implozivním stroji (odstředivé turbíně). Viktor dosud pracoval na zdokonalení této konstrukce, k níž se veřejně přihlásili odpůrci jaderné energie jako k alternativnímu zdroji energie. Zanedlouho potom, v červnu téhož roku, byli Viktor a jeho syn pozváni do Texasu na tříměsíční návštěvu za účelem zkoumání jeho práce. Viktorova dokumentace, modely a přístrojové vybavení byly také převezeny do USA. Oba Schaubergerové byli ubytováni v izolaci v texaské poušti během nejteplejších měsíců roku. Výsledky výzkumů byly poslány expertu na atomovou technologii k analýze, který jejich výsledky stoprocentně potvrdil. Po třech měsících Viktor projevil přání vrátit se domů, ale jeho hostitelé se zdráhali nechat ho odjet po takových uspokojivých výsledcích. Chtěli, aby Schaubergerové zůstali příštích pět let. O měsíc později, v září, po mnoha Viktorových stresech mu bylo řečeno, že může odjet domů, když bude souhlasit se svou výukou angličtiny. Dostal 30 minut na rozmyšlenou. Viktor pod nátlakem souhlasil a jeho syn byl také požádán o podpis kontraktu, což odmítl udělat, protože jako by ho to jako hosta podrobilo americkým zákonům. Smlouva také obsahovala pasáž, která znemožňovala, aby jakákoli práce Viktora Schaubergera byla předána komukoli kromě Mr. Roberta Donnera, včetně jeho myšlenek a vědomostí z minulosti, současnosti a budoucnosti. Ačkoli byli svým zážitkem otřeseni, Viktoru a jeho synovi nebylo dopřáno klidu, dokud nepodnikli devatenáctihodinový let domů. Naneštěstí Viktor ztratil vůli k životu a o pouhých pět dní po návratu domů 25. září 1957 Viktor zemřel v Linci ve věku 73 let. Zoufale neustále opakoval, „Všechno mi sebrali, nepatřím dokonce ani sám sobě.“ (str. 123 tamtéž) Viktor zasvětil svůj život vodě, lesům, půdě a neporušenosti a řádu Přírody. Ačkoli neměl akademické vzdělání, jeho spisy a dobrozdání potvrzují jeho široké vzdělání a jeho výzkumy odrážejí jeho rozsáhlé znalosti fyziky, chemie a hydrologie. Jednou byl požádán, aby vysvětlil, z čeho pramení jeho autorita a vědomosti. Odpověděl, že ho nikdo neučil, ale měl výhodu dědictví, kterou definoval následovně: „Všechno je korpuskulární, dokonce i energie a světelné vlny. Hmota je inertní energie. To se týká i krve, která je materializovaným tokem energie od minulých generací, přes současnou k budoucím generacím. Tento tok není přerušen smrtí osoby, ale je přenášen jeho potomky dále. Avšak tato energie může degenerovat, například používáním negativní technologie, takže myšlenky a názory, které se lidské bytosti akumulovaly tisíce let, se ztratí. Je možné, aby osoba, která má výhodu tohoto daru, čerpala z celé zásoby vědomostí, které shromáždily předchozí generace.“ (str. 125 tamtéž) Walter Schauberger propagoval Viktorovu práci prostřednictvím Biotechnické akademie, která získává finanční prostředky pořádáním kurzů a seminářů. Během posledních 30-40 let se zájem a experimentální aplikace Viktorovy práce dále rozvinuly. Přestože mnoho z nás žije své každodenní životy odtrženě od přírody, doufám, že mnoho z vás dokáže ocenit hloubku Schaubergerovy práce. Prameny: Living Water ~ Viktor Schauberger and the Secrets of Natural Energy Olof Alexandersson The Shocking Truth About Water Patricia and Paul Bragg The Water Wizard ~ The Extraordinary Properties of Water Callum Coats Living Energy Callum Coats With special thanks to James Warnell of Diamond Spring for his assistance in assessing the information in this article. Researched and compiled by Denise Turner ...toto je dokončení článku Překlad z angličtiny: Ladislav Kopecký Převzato ze stránek http://free-energy.webpark.cz/ se svolením autorů. |