Všechna práva vyhrazena (c) 2001 Záhady.cz (DataLite spol.s r.o.). Doslovné ani částečně přebírání tohoto materiálu není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele - společnosti DataLite spol.s r.o.
Kamenná hádanka?

V posledních letech zažívají naše země zvýšený zájem o všechno pohanské, předkřesťanské. Snad to souvisí s hledáním kořenů, které naše postmoderní společnost ztratila. Veliký nástup zažívá tzv. keltská kultura, slavíme keltské svátky, pořádáme keltské slavnosti a navštěvujeme místa, která Keltové obývali. Jsou však místa, jejichž obyvatele nemůžeme identifikovat a snad proto, že jsou tak tajemná, jsou pro nás tak přitažlivá. Jednou z takových lokalit jsou i tzv. Kounovské řady.

Právě Kounovské řady bývají někdy spojovány s Kelty, konkrétně s bylanskou kulturou. Jenže jedná-li se skutečně o megalitickou památku, pak je spojení s Kelty falešné. Megalitická kultura je totiž mnohem starší než keltská, přesto patří dosud k oblíbeným omylům, že megalitické památky (např. Stonehenge, bretaňské menhiry atp.) budovali Keltové a pokud ne, že je využívali jejich kněží - druidové. O Keltech toho zase tak moc nevíme a dvojnásob to platí o lidu megalitických staveb.
Čechy většinou za megalitickou velmoc neplatí; těch pár menhirů, které na našem území stojí, historici a archeologové velmi rychle odepsali jako bludné balvany. Nadějněji to vypadalo s Kounovskými řadami.
Na vyvýšenině zvané Na rovinách poblíž obce Kounov, mezi Rakovníkem a Louny leží šestnáct řad složených z kamenů. Pohanskou minulost by mohly prozradit starší pojmenování tohoto místa – Na božišti či Pohanský kalendář. Procházíme-li se těmito řadami, musí nás chtě nechtě napadnout souvislost mezi podobnými megalitickými stavbami známými ze západní Evropy, o nichž se předpokládá, že byly využívány k astronomickým pozorováním a k určování významných dnů v roce (letní a zimní slunovrat, jarní rovnodennost atp.).
Ani české ,,kameny“ nejsou výjimkou a celá řada teorií jim přičítá funkci prehistorické kamenné observatoře.
Zájem vzbuzovaly Kounovské řady už v polovině 19. století. Bohužel jen proto, aby si z nich přičinliví hospodáři stavěli mezníky na lesní díly a chmelnice. V roce 1937 bylo provedeno první zaměření a kreslení profesorem Lustigem z Prahy.
Z novějších bádání je nutno zmínit záchranný výzkum AU ČSAV v roce 1964 a poté činnost Kosmického klubu z Rokycan, jehož členové se začínají roku 1973 Kounovskými řadami intenzivně zabývat. Díky této aktivitě jsou do výzkumu postupně zapojeny vědecké týmy a další instituce. Bohužel je zde koncem roku nařízena nešetrná lesní těžba, která je z popudu AV v roce 1976 zastavena. Nová pohroma přichází v letech 1984-85, kdy je lesní těžba obnovena a jedinečná lokalita je těžkou technikou poničena. Ostatně není to jediný případ, kdy dostaly ekonomické zájmy přednost před kulturním dědictvím.
Právě tyto okolnosti ztěžují a snad i znemožňují odhalit pravý význam této lokality.
Zájemce o Kounovské řady můžeme rozdělit na dva tábory. Jeden tvoří skeptikové, rekrutující se převážně z řad vědců, historiků a archeologů. Ti tvrdí, že kounovské řady nejsou megalitickou památkou a rozhodně ne jakousi observatoří. Může se jednat o přírodní anomálii (což musí každý soudně uvažující návštěvník vyloučit), nebo jsou to kamenné mezníky sloužící k parcelaci středověkých pozemků. To je hypotéza, která je vědeckými kruhy nejuznávanější.
Proti skeptikům stojí převážně soukromí badatelé, kteří se domnívají, že se jedná o pozůstatek prehistorického kultovního objektu. Amatérské průzkumy skutečně odhalily několik slunovratných přímek. Pro kultovní objekt hovoří i ta skutečnost, že se nedaleko nachází pravěké hradiště s několika vrstvami osídlení.
Ať už mají pravdu skeptici či jejich odpůrci, v každém případě stojí za to vidět Kounovské řady na vlastní oči. Ale pozor přesto, že se jmenují Kounovské, blíž to budete mít z mutějovického nádraží, odkud vás už naučná stezka dovede přímo ke ,,kamenům“.